|
|
Co se děje... |
|
| Světlana 30: Kino Marta? Trefa do černého! |
Při studiu spisů týkajících se odbojové organizace Světlana, jsem se dostal k výpovědi jedné ze zatčených, a to Anežky Slezákové (nar. 1931), sestry Anny Smetanové (známé božické porodní asistentky a manželky božického řezníka Fr. Smetany) a Marie Slezákové, nar. 1929, rovněž zatčené v případu Světlana.
Ponechám stranou vyšetřovatelskou hantýrku a množství pravopisných chyb, které vyšetřovatel naťukal do psacího stroje. Z její výpovědi vybírám několik zajímavých údajů:
„Moje sestra Anna přestěhovala se v roce 1945 i se svým manželem Františkem Smetanou do Božic.... Dne 14.4.1949 odjela jsem opět ku svojí sestře do Božic, která mě pozvala na svátky velikonoční, abych jí vypomohla s úklidem. ... U svojí sestry Smetanové (v rodině se jí familiérně říkalo „tetka Smetka“, pozn. –lan-) jsem se zdržela až do doby svého zatčení, tj. do 15.5.1949. ... Po dobu svého pobytu v Božicích vedla jsem sestře domácnost a vypomáhala jsem v obchodě, v řeznictví. V Božicích jsem se zúčastňovala také tanečních zábav a to v hostinci u Daňka, avšak s tímto jsem se nikdy nesešla. Domnívala jsem se totiž, že Daněk jest v zahraničí, jak mě řekla mladší sestra Marie, která v Božicích u sestry pobývala od vánoc do března 1949. Za svého pobytu v Božicích jsem se od různých občanů dozvěděla, že Daněk jest skutečně v zahraničí a na tohoto bylo nadáváno, že opustil rodinu a odešel pryč. Po celou dobu mého pobytu v Božicích, až do 10.5.1949, neviděla jsem, že by někdo docházel do bytu mého švagra Smetany. ...
Dne 10.5.1949 ráno, když jsem se probudila, viděla jsem, že na posteli (vyšetřovatel vytrvale píše „na postely“) vedle švagra spí mně neznámý člověk, a proto jsem se tázala sestry, kdo to je. Sestra mně odpověděla, že je to Daněk, který přišel v noci kolem 3 hod. Daňka jsem sice znala, ale tohoto jsem nemohla poznat, protože byl ke mně obrácen zády. Počala jsem uklízet v domácnosti a když se Daněk probudil, tázala jsem se ho, kde celou dobu byl, na což mně tento odpověděl, že ve Vídni a v Linci. ... Daňka jsem se pak tázala, proč vlastně nejde domů, načež mně tento odpověděl, že jeho dcera Marta by každému řekla, že byl doma a proto prý domů nemůže jít. S Daňkem jsem toho dne více nemluvila a tento mně také ničeho neřekl.
Daněk pak v noci z 10.na 11.5. odjel, aniž by býval řekl kam, a vrátil se opět až v noci z 12.na 13.5.1949. Po jeho příjezdu jsem se od Daňka dověděla, že byl ve Francově Lhotě. ... Daněk po dobu pobytu u mého švagra byl ubytován v zadní světničce, kde se zdržoval po celou dobu. Ve dne ani v noci nikam nechodil.
Při druhém návratu přivezl s sebou Daněk jen aktovku, avšak co tato obsahovala mně známo není. Nemohu také udati, zda Daněk byl ozbrojen. ...
V sobotu 14.5.1949 kolem 21.30 hod. přijela do Božic druhá moje sestra Marie. Tato přijela – jak jsem se od ní později dověděla – na žádost Daňka, který jí poslal dopis.“
V této chvíli výpověď Anežky Slezákové ukončíme. Události večera a noci ze 14. na 15.5.1949 rekonstruujeme i z dalších výpovědí, takže až zase příště.
Dnes bych se ještě pozastavil nad jménem Marta. Ten, kdo se o Božice zajímá, ví, že první božické kino se jmenovalo Marta a bylo zřízeno v roce 1947 v sále Jiráskova domu na Kolonii. V roce 1950, když byl po událostech spojených se Světlanou, zrušen Daňkův hostinec, byl hospodský sál přebudován na nové kino, které pojalo 160 diváků. S různými úpravami fungovalo až do roku 1994. V posledních letech bylo znovu obnoveno (s kapacitou 100 míst) a občas se zde promítá. Ivan Hudec ml., který se této činnosti věnuje, je pojmenoval podle původního božického kina „Kino Marta“. Ani on, ani já, ani většina občanů Božic asi ani nevěděli, že je to vlastně pojmenování víc než výstižné! Jak jsem uvedl výše, jmenovala se malá dcera Antonína Daňka shodou okolností taky Marta! A tak má vlastně Antonín Daněk svou „pamětní desku“ vepsanou nepřímo do jména našeho kina.
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Mgr. Ladislav Nevrkla
|
 |
Pro zvětšení klikněte na foto.
|
|
|
|
