Pro Božice

Co se děje...

Historie: Božická kolonie v Senátu

Historie naší Kolonie je docela podrobně zpracovaná a podchycená v publikacích, které vznikly v posledním dvacetiletí, i v dokumentech, které původní kolonisté uchovávají. Rád bych se dnes zastavil u jedné kapitoly z historii božické Kolonie, která dokládá, že naše Kolonie, to není jenom zajímavá zemědělská osada, založená „na zeleném drnu“ v rámci počešťování českého pohraničí, ale vždy to bylo i důležité politikum v rámci celé republiky. Dokládají to mj. i zápisy ze schůzí Senátu Národního Shromáždění Republiky Československé ze dne ze dne 28. dubna 1932. Podívejme se tedy, o čem také jednal prvorepublikový Senát před 78 lety.

Dalším řečníkem je pan senátor ing. Marušák, který mj. říká: „Při chystané akci úvěrové pro zemědělce bude nutno pamatovati na přídělce z pozemkové reformy a na kolonisty, kteří jsou před úplným ožebračením. Po této stránce mám řadu výmluvných dokladů z jižní Moravy, kde na okrese moravskokrumlovském, znojemském a mikulovském byly utvořeny kolonie z pozemkové reformy. Nutno s politováním říci, že při tvoření těchto kolonií nebyl brán ani v nejmenším náležitý ohled na umožnění snadné existence těchto nabyvatelů. Tak např. v okrese moravskokrumlovském, kde vytvořeny byly nové kolonie v Suchohrdlech a v Kašenci, byly tyto kolonie založeny naprosto nevhodně, domky byly postaveny na zabahněné, svahovité půdě, a přitom půda u silnic anebo půda písčitá byla ponechána zemědělství. Nebylo při tom pamatováno na komunikace a na vodu. U silnic nebyla postavena ani jedna kolonie, všechny byly postaveny několik kilometrů od silnice, daleko od svých mateřských obcí, ke kterým byly přičleněny. Následkem toho žádná z nich, ačkoliv trvají od r. 1925, nemá deště dodnes komunikačního spojení. Šel jsem před 4 léty podívati se do kašenecké kolonie na tamější poměry, abych projednal možnost vybudování komunikace. Bylo to za počasí celkem příznivého, ale museli jsme tam jeti žebřiňákem, jinak nebylo možno se tam dostati, neboť nejméně 30 až 40 cm bylo na příjezdní cestě bláta. A s vodou je to tam totéž. Když si kolonisté udělali nákladné studně, zjistilo se teprve, že tam churaví dobytek a že voda je k pití úplně nepotřebná. Pak museli nákladným způsobem, který si vyžádal asi půl milionu Kč, teprve vybudovati vodovod, což je pro kolonisty, jichž je tam nepatrné množství, pouze 10, obrovské zatížení. Budovy jim přišly též velice draho. Postavení obytné budovy se stájí, bez stodoly a bez vedlejšího hospodářského zařízení přišlo na 150 až 200.000 Kč. A nejbolestnější při tom bylo, že kolonisté nesměli stavby zadati podnikatelům, kteří byli levnější než ti podnikatelé, kterým to zadával Státní pozemkový úřad. Např. místní stavitelé nabízeli se, že postaví kolonii v Kašenci a v Suchohrdlech o 35.000 Kč levněji a k tomu také se stodolou a s různým jiným zařízením, což v státním návrhu nebylo, ale nesměli to udělati. Např. v Hrušovanech na tzv. Hajdě, podal stavitel, který byl navržen, že tu stavbu dostane, nabídku se slevou 7 %. Státní pozemkový Úřad však ho přinutil, že musel nabídku na slevu odvolati, jinak by nebyl dodávku dostal. Dostal ji jen s podmínkou, že nic nesleví. To jsou ovšem křiklavé poměry, které pochopitelně ty lidi rozčilují a vydražují. Jeden hektar půdy přijde tam s příslušným zatížením stavením až na 23.000 Kč, kdežto např. u zbytkových statkářů činí nabývací kvóta pozemků incl. nákladu na budovy nejvýše 7000 Kč za 1 ha. Máme ovšem případy, kde to nepřijde ani na 3000 Kč, např. v Sedleci u Mikulova bývalý poslanec Molík za to, že se vzdal r. 1929 kandidatury, dostal zbytkový statek ve výměře 660 měřic za 44.000 Kč, takže mu hektar i s budovami přijde něco málo přes 3000 Kč, ačkoliv to má cenu 3 až 4 miliony Kč.“ K tomu senátor Olejník dodává: „To koupil!“

Senátor Ing. Marušák pokračuje: „Zajímavý je případ kolonistů v Hrušovanech n. Jev. a v Božicích. V Hrušovanech dala se kolonistům půda, o kterou už zbytkový statkář anebo stát nestál. Lepší půdu si ponechal stát, nebo si ji vzali zbytkoví statkáři. Zabahněné pozemky a luka nebo úplně písčité pozemky v páté až sedmé bonitní třídě dostali kolonisté. V Božicích postavili kolonii na úplně zabahněnou půdu daleko od obce, silnice a školy. Když ti ubožáci chtějí něco z půdy míti, musejí si ji zmeliorovati a museli si zříditi odvodňovací studnu, ze které elektrickým pohonem čerpají vodu do řeky, která je položena výše, než jejich pozemky. Kolonistů je 20 a náklad přijde asi na milion Kč. To je ovšem tak úžasné zatížení, že jsou neschopni další existence. Žádal bych s tohoto místa, aby vládní kruhy, zejména Státní pozemkový úřad těmto křiklavým poměrům věnoval pozornost, poněvadž, nepřijde-li pomoc včas, pak jsou tito kolonisté naprosto neschopní, aby se udrželi.“

Ještě k osobám zmíněným v tomto materiálu:

Ing. Karel Marušák (1884 – 1970). Předválečný znojemský senátor za stranu národně socialistickou (1929 – 1938). Jako člen odbojové organizace Obrana národa v roce 1942 zatčen a vězněn v koncentračním táboře. Od roku 1945 do 25.2.1948 místopředseda ONV ve Znojmě. Po komunistickém převratu zbaven všech funkcí a v roce 1961 odsouzen za pokus velezrady. Ze zdravotních důvodů roku 1962 propuštěn na amnestii a v roce 1968 rehabilitován. Zemřel v roce 1970.

František Molík byl významným prvorepublikovým politikem z Jihlavské župy. Byl dlouholetým poslancem a od roku 1938 senátorem za agrární stranu (Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu). Zajímavostí je, že po něm měla být původně pojmenována božická kolonie jako Molíkov.

Zpracoval Mgr. Ladislav Nevrkla

Foto autora

Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

Pro zvětšení klikněte na foto.