Ještě těsně před cestou světlanářů z Valašska pro vysílačku do Božic (4.2.1949), pobýval koncem ledna 1949 Antonín Daněk v Horní Lidči, kde se sešel se svým spolužákem ze školy a bojovým druhem z partyzánské skupiny Jana Žižky z Trocnova učitelem Josefem Rusem (nar. 1922), krycí jméno „Vlasta“, a Ladislavem Sýkorou. V hovoru před hostincem v Horní Lidči je informoval o nabízené vysílačce.
Kromě vysílačky nabídl Daněk štábu Světlany také možnost ukrytí v případě, že bude někdo ze Světlany ohrožen či pronásledován. Mluvil přitom o úkrytu v klášteře v Božicích, kde byl domluven s nejmenovaným vedoucím, a také o úkrytu v nejmenovaném „dvoře“.
Po velké letákové akci Světlany v noci ze 24.2. na 25.2.1949 se StB rozhodla provést koncem února 1949 první zatýkací akci. Dva z čelných představitelů Světlany–Makyty (J. Matúš a Fr. Mana) se z obav před zatčením, se souhlasem vrchního velitele Světlany-Jarmily A. Slabíka z Komořan a v doprovodu vrchního velitele Světlany-Makyty R. Lenharda vydali vlakem do Božic k A. Daňkovi. Na cestu oba dostali od Slabíka po 1 000 Kčs.
První noc přespali všichni v hostinci u Daňka. Matúš zde tajným inkoustem napsal dopis A. Pohůnkovi „Zvoníkovi“ (organizačnímu veliteli Světlany-Makyty), v němž sděloval, že Daněk slíbil opatřit pro Světlanu nějaké peníze. Těch se ostatně Světlaně velmi nedostávalo. Druhý den je Daněk zavedl k jednomu nejmenovanému sedlákovi, který však byl žádosti o ukrytí zaskočen a z obav je odmítl ukrýt. Poté se všichni vydali k řezníku Smetanovi. Daněk s ním nejdříve vyjednával sám a Smetana je následně přijal. Ukrývali se zde 4 dny. Lenhard přespal u Daňka.
Ještě před odjezdem předal Lenhard Daňkovi jmenování do hodnosti poručíka a uložil mu, aby si vybral svého zástupce. „Poručík Vlk“ alias A. Daněk mu poněkud tajemně sdělil, že odpoledne za ním přijde člověk, s nímž počítá jako se svým zástupcem a že by ho rád Lenhardovi představil. Odpoledne skutečně přišel k Daňkům neznámý, asi padesátiletý muž s chybějícími předními zuby. „Říkejte mi krycím jménem Satan!“ pravil onen neznámý a podal Lenhardovi ruku. Během následného rozhovoru se zajímal též o to, jestli převrat, na kterém Světlana pracuje, bude nekrvavý a co bude s prezidentem Gottwaldem. Lenhard se ho snažil uklidnit a povzbudit a slíbil mu udělení nějaké hodnosti jako zástupci „poručíka Vlka“. Ovšem až po projednání s velitelem Světlany-Jarmily A. Slabíkem v Komořanech u Vyškova. Do Komořan sice dorazil Lenhard až večer, ale přesto stihl se Slabíkem ještě projednat situaci Světlany v Božicích. Slabík souhlasil se jmenováním Daňkova zástupce s krycím jménem Satan a to v hodnosti podporučíka. Pobočka vlastenecké organizace Světlana-Jarmila v Božicích tak měla od této chvíle své oficiální vedení: velitele „poručíka Vlka“ a zástupce velitele“podporučíka Satana“.
Daněk postupně získával do organizace další členy. V duchu konspiračních zásad o sobě tito členové zpočátku nevěděli. Jak uvádí Svatopluk Župka, nevěděli o jeho členství ani jeho rodiče. Některé další podrobnosti jsou uvedeny v kapitole Případ Světlana 8 - Archivy StB promluvily: Příběh praporčíka Švarce.
Připravuje Mgr. Ladislav Nevrkla
| 
