Loucký klášter měl tak zcela prokazatelně v letech 1248 až 1784 (kdy císař Josef II. klášter zrušil) nad božickým kostelem patronát. Občasné problémy a spory nám z dnešního pohledu alespoň něco málo prozradí o životě v tehdejších Božicích.
Tak se třeba z listin dozvídáme k roku 1269 jméno křídlovického faráře Štěpána, nebo údaj z roku 1293 (údaj starý více než 700 let!), podle kterého přestala křídlovická farnost odevzdávat desátky staroboleslavské kapitule. Loucký klášter to pak stálo plat dvou hřiven ryzího stříbra (bylo v tom několik kostelů, ten náš byl jenom jedním z nich). Hned v následujícím roce 1294 postoupil (tj. daroval) loucký klášter desátky z pěti lánů v Křídlovicích zdejšímu faráři Ambrožovi. Jeho nástupce Zdeslav naopak daroval louckému klášteru polovinu desátků, které mu vycházely ze vsi Raklinice. Novou dohodou se taky urovnaly vztahy mezi louckým klášterem a johanity v Horních Kounicích, a to v roce 1314. Na jejím základě dostával křídlovický farář polovinu většího desátku ze vsi Raklinice a celý menší desátek.
Do duchovních dějin naší obce vstoupil v době vrcholného středověku i zemanský rod vladyků z Křídlovic. Není žádným tajemstvím, když znovu upozorním na fakt, že dosud nebylo spolehlivě a věrohodně identifikováno místo, kde stála jejich zemanská tvrz. Zatímco někteří badatelé a taky starší německá tradice tvrdí, že to nejpravděpodobněji bylo na tzv. Tanzbergu (kopec za Opletalovým a nad zahradami za Kubíčovými, Szabovými, Škrobovými atd.), já se netajím tím, že možným vhodným místem bylo návrší, na němž stojí stará škola v Křídlovicích. Když si představíme tehdejší vesnici o 10 až 15 staveních stojících v relativní blízkosti vodního toku a nad nimi postaveného kostela, tak nejvhodnějším místem pro o několik desetiletí později postavenou tvrz by mohl být onen pahorek s dnešní starou křídlovickou školou.
Tady je taky možné se pozastavit nad tím, že z dnešního pohledu není náš kostel takovou výraznou dominantou, jakou je v jiných obcích. Když však byl stavěn, tak takovou dominantou jistojistě byl. Všechny domy, které jsou postavené výše než kostel, byly prostě postaveny později.
Z rodiny křídlovických zemanů pocházel pravděpodobně křídlovický farář Filip, o kterém se uvádí, že v roce 1373 daroval bratřím Mikulášovi a Ondřejovi z Křídlovic půl čtvrta lánu.
Zajímavou zprávičkou je i údaj z roku 1529. Tehdy loucké opatství vyměnilo svoji ves Borotice za městečko Strachotice a poddané v Křídlovicích. Tato zpráva totiž říká, že řada osad kolem nás „stoupala“ ve významu a stávala se z nich městečka (dnes nazývané městys), naše obce zůstávaly méně významnými, typicky zemědělskými vesnicemi, a to ještě tak, že Křídlovice přeci jenom měly „jméno“, kdežto o Božicích se nevědělo prakticky nic. Za druhé: Obec Borotice se stala součástí farnosti lechovické a tam zůstává až do dnešních dnů.
Příště se podíváme, jak se v Křídlovicích a okolí šířilo protestantské učení a jak byly provázány na dlouhou dobu duchovní dějin Křídlovic a Břežan.
Připravuje Mgr. Ladislav Nevrkla
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
|
