|
|
Co se děje... |
|
| Případ Světlana 7: Daňkův útěk do Rakouska |
11. března 1949 se tedy Antonínu Daňkovi – především díky duchapřítomnosti, rozhodnosti a pohotovosti praporčíka A. Švarce a odvaze a rychlosti mladého Sv. Župky – podařilo estébákům zmizet nejen z Božic, ale za několik dní i z republiky. Zdálo se, že se povedlo zahladit všechny stopy po Daňkově činnosti a všichni, kteří byli do činnosti Světlany v Božicích zapojeni, si oddechli. Následoval úspěšný přechod Antonína Daňka do Rakouska.
Asi za 14 dnů byla zákonná manželka Antonína Slabíka Marie Slabíková informována svou známou v Komořanech na Vyškovsku, že nějaký muž chce mluvit s Vlárským (což bylo krycí jméno A. Slabíka) a má prý za úkol převést Marii Slabíkovou a její děti přes hranice do Rakouska. Ukázalo se, že tímto neznámým mužem byl Antonín Daněk z Božic, který se tajně vrátil zpět do vlasti a tento převaděčský úkol dostal od Slabíka. Marie Slabíková však s návrhem nesouhlasila a po Daňkovi poslala manželovi vysvětlující dopis.
Jak se později ukázalo, měly být tyto březnové dny rozhodujícím úderem proti Světlaně. Několik členů Světlany bylo při zatýkací akci StB 10. a 11.3.1949 zatčeno, ale řadě jiných se podařilo zatčení uniknout. Mezi těmi, kteří se několik dní skrývali a poté se jim podařilo přejít do Rakouska, byl i Antonín Daněk.
Prameny se však liší v určení přesného data, kdy se tak stalo. Podle některých mělo k přechodu dojít již 22. března 1949, podle jiných asi za tři týdny po zatýkacích akcích z 10 . a 11.3.1949, podle dalších dokonce až v první třetině dubna 1949. Jisté je, že povel k odchodu do emigrace vydal „vrchní velitel Světlany“ Antonín Slabík a spolu s ním měli vlast opustit Antonín Daněk z Božic, Karla Kostelková, žena, která ovládala cizí jazyky a mohla tudíž tlumočit (Slabík např. neuměl ani německy), a „poručice Jarmila“ alias Bedřiška Slavíková, švagrová Ant. Slabíka.
Přechod skupiny do Rakouska zařídil a provedl Ferdinand Churý ze Znojma. Ferdinand Churý (nar. 1911) sloužil krátce po válce na stanici SNB v Rousínově, pak byl přeložen do Znojma a po únoru 1948 byl převeden k Národnímu pozemkovému fondu ve Znojmě. Dnes víme, že o Churém příslušníci StB věděli, že pomáhá s převáděním osob včetně světlanářů do Rakouska, a delší dobu ho sledovali. K Churému Slabíkovu skupinu zavedl jeho známý Josef Baruš z Rousínova.. Právě proto Churý věřil, že nejde o žádnou provokaci a s převedením do Rakouska souhlasil. Informoval rovněž o tom, že s přechody za hranice má své zkušenosti, ale že je nezajišťuje sám, nýbrž z kolegou z práce Josefem Höfrem (nar. 1915), který bydlel v Šumné (tehdy ještě nazývané Šumvald).
Ani v Božicích však nebyl po útěku Antonína Daňka do Rakouska klid. O tom ale až příště.
Ladislav Nevrkla
|
 |
Ferdinand Churý ze Znojma
|
|
|
|
