Předchozí díl našeho seriálu končil záznamem Rudolfa Lenharda (vedoucí představitel Světlany na Valašsku) z počátku března 1949 ze setkání na dvoře domu řezníka Smetany (v bývalé masně) s neznámým božickým mužem. „Podal mi ruku a řekl: Říkej mně krycím jménem Satan! Tento muž byl asi 50-ti letý a mám dojem, že mu na předku chyběly zuby. Daněk mi přitom řekl, že to by byl jeho zástupce.“ Následující řádky nám představí prvních devět členů božické Světlany. Jeden z nich použil při setkání s Lenhardem krycí jméno Satan. Podaří se nám odhalit, který z nich to byl? Tak pozorně čtěte.
Již koncem ledna 1949 pozval si Antonín Daněk (nar. 1922) na tajnou schůzku ve svém hostinci mladého zámečníka Svatopluka Župku (nar. 1928). Župkovo zámečnictví bylo naproti Daňkovu hostinci. Schůzka se konala u Daňků v kuchyni a Daněk ho zde podrobně informoval o vznikající organizaci Světlana na Znojemsku. Mladý, nadšený, společensky aktivní Župka se cítil nabídkou velmi poctěn, s programem souhlasil, podepsal přísahu a zvolil si krycí jméno Blesk.
Někdy v únoru 1949 přišel do Daňkova hostince rolník Josef Kudlička (nar. 1899), bydlící nedaleko v hospodářské usedlosti u kapličky (dnes tam bude stavět Robin Turoň). „Sousede, nechtěl byste se stát partyzánem?“ zeptal se ho hostinský Daněk, který si Kudličku hned po příchodu zavolal stranou. Ostražitý Kudlička se takové nabídce podivil, ale pozorně poslouchal Daňka, který mluvil dál o tom, že bude potřeba mnoho partyzánů a že si o tom ještě někdy promluví důkladněji. Stalo se tak asi za týden opět v Daňkově hostinci. Tentokrát již Daněk mluvil naprosto otevřeně o vytváření vlastenecké organizace Světlana na Znojemsku. J. Kudlička si pozorně přečetl přísahu, tu pak podepsal a zvolil si krycí jméno Orel.
Někdy koncem února 1949 rozhodl se Kudlička, že do organizace získá nového člena, a to Ladislava Smrčka (nar. 1902), rolníka z Božic – Kolonie. Věděl o něm, že je to velký vlastenec, který se s novým režimem neztotožňuje. Smrček s návrhem na vstup do Světlany souhlasil. Kudlička o této skutečnosti informoval druhého dne velitele Světlany Antonína Daňka. Ten byl touto aktivitou velmi potěšen a jmenoval Josefa Kudličku svým zástupcem. Samotný Daněk navštívil Smrčka za několik dní v jeho domě na Kolonii. Smrček zde podepsal přísahu a zvolil si krycí jméno Sokol.
Někdy v únoru 1949 byl do činnosti Světlany zapojen rovněž řezník František Smetana (nar. 1912). Daněk společně s ním provedl letákovou akci na Znojemsku (i v Božicích) k 1. výročí únorového převratu. Smetana s těmito letáky a některými doprovodnými událostmi seznámil koncem února 1949 i prap. Antonína Švarce (nar. 1913), jehož příběh byl podrobněji popsán v částech Světlana 8, 9 a 10. Smetana se poté projevil ještě jednou jako velmi odvážný muž, když souhlasil, aby se u něj v domě na několik dní ukryli začátkem března 1949 dva pronásledovaní čelní představitelé Světlany-Makyty Josef Matúš a František Mana. Smetana taky umožnil, aby se v té době u něj na dvoře setkal jeden z nejvyšších představitelů Světlany (náčelník štábu) Rudolf Lenhard, který doprovázel Manu a Matúše, s mužem s krycím jménem Satan. Druhého dne po jejich ukrytí přišel za Smetanou znovu A. Daněk, tentokrát již s textem přísahy. Smetana ji podepsal, zvolil si krycí jméno Netopýr a stal se tak oficiálně dalším členem Světlany.
Na tajnou schůzku do Daňkova sklípku byl též koncem února 1949 pozván rolník Josef Hanuš (nar. 1912). Také on zde podepsal přísahu a zvolil si krycí jméno Lev.
Někdy na přelomu února a března 1949 byl na tajnou schůzku do Daňkova sklepa pozván rolník Josef Neděla (nar. 1912). I Neděla zde podepsal přísahu a zvolil si krycí jméno Bela. Schůzky se též zúčastnil řezník Fr. Smetana, kterého Daněk Nedělovi představil jako svého zástupce.
Někdy koncem února 1949 vracel se večer (kolem 22 h) Bohumír Paděra (nar. 1903) domů a u vinných sklepů v Božicích potkal A. Daňka s neznámým mužem (podle Paděry to byl Rudolf Lenhard). Všichni tři se vrátili do Daňkova sklepa. Paděra zde podepsal přísahu do Světlany a přijal krycí jméno Medvěd. Na příští schůzce v Daňkově hostinci někdy začátkem března 1949 jmenoval Daněk Paděru svým zástupcem a na další schůzce si domluvili konspirační mrtvou schránku pod kamenem před Paděrovým domem (dnes Kudličkovo). Následující tajné schůzky 8.3.1949 v Daňkově sklípku se zúčastnil kromě Paděry i nový člen Světlany prap. Antonín Švarc (s Daňkem svůj vstup do Světlany projednával již kolem 1.3.1949), aby zde podepsal přísahu a zvolil si krycí jméno Jevišovický.
A tak měla božická skupina těsně před první velkou zatýkací akcí, k níž došlo 11.3.1949 devět členů. Kdo z nich byl oním tajemným Satanem? Zatím nevíme.
Při prvním velkém světlanářském procesu se skupinou Rudolf Lenhard a spol. konaném ve dnech 24. – 27.4.1950 ve Velkém kině ve Zlíně (tehdy již přejmenovaném na Gottwaldov) se předseda soudu JUDr. Jaroslav Horňanský snažil vážně nemocného a zmučeného Lenharda zesměšnit. „Získal jste do Světlany muže, který si dal krycí jméno ...“ a čekal na Lenhardovu odpověď. „Nějaké,“ hlesl lakonicky Lenhard. A tak – podle redaktora deníku Práce – dr. Horňanský doplnil jeho neochotnou odpověď sám: „Satan, Satan se jmenoval!“ zvolal vítězoslavně soudce. Šestnáct set diváků se upřímně směje, baví se, dodává neuvěřitelně cynicky redaktor Práce.
Tak takové to tehdy bylo „divadlo“. Tak se taky chovali „diváci“ - někteří z těch, co „věřili světlým zítřkům“. I to jeden z důvodů, proč se dodnes neumíme seriozně, otevřeně a bez předsudků postavit k problematice třetího odboje. Důkazem, že s tím mají problémy i ti, kteří se těmto otázkám věnují profesionálně – čeští a slovenští historici – byl nedávný díl publicistického televizního pořadu Historie.cs vysílaný na ČT 2 dne 17.7.2008.
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Připravuje Mgr. Ladislav Nevrkla
|
