|
|
Co se děje... |
|
| Světlana 44: A co ti ostatní? |
Dost dlouho jsme se intenzivně věnovali vůdčí a rozhodující osobnosti „božické“ Světlany Antonínu Daňkovi. „Božická“ či lépe řečeno „znojemská“ Světlana však nebyl jenom Antonín Daněk. Byli to jeho spolupracovníci, které pro činnost Světlany získal na konci zimy roku 1949. Mezi nimi pak rozhodující postavení měli dva: Antonín Švarc z Českých Křídlovic a Josef Kudlička z Božic. Ve Znojmě pak hrál stěžejní roli pracovník Fondu národní obnovy Josef Churý.
Daňkův nedobrovolný odchod za hranice (proto mluvíme o exilu nikoli o emigraci) neznamenal konec činnosti Světlany. Především ona zmiňovaná trojice udržovala vzájemné kontakty a byla připravená jak na oživení činnosti po tvrdém úderu Bezpečnosti 10. a 11.3.1949, tak i na Daňkův návrat z exilu. Osobností s nejširším polem působnosti byl Ferdinand Churý ze Znojma, který se mj. pravidelně kontaktoval vzájemnými návštěvami s Antonínem Švarcem (znali se z dob společné služby u SNB v letech 1945 – 1947 ve Vidnavě). Byli to tito dva světlanáři, kteří připravili a zařídili přechod pronásledovaného A. Daňka do Rakouska. Vlastní přechod se skupinou uprchlíků pak provedl další člen Světlany J. Höfer ze Šumné.
Na schůzce ve Znojmě koncem března 1949 vydal Churý Švarcovi pověření, kterým ho jmenoval velitelem Světlany na Znojemsku. Na základě tohoto jmenování a obdržených pokynů se Švarc rozhodl pokračovat v činnosti a zakládat další menší (dvou až tříčlenné) skupiny v okolních obcích. Podařilo se mu to v Boroticích a Lechovicích, plánovaný vznik takové skupiny v Práčích již nebyl realizován. V Boroticích – Filipovicích se členy stali Valentin Jeřábek a Josef Čermák, v Lechovicích Rudolf Král, Jaromír Pelikán, Vlastislav Bazal a František Plaček. U Jeřábka se při svém prvním návratu do vlasti ukrýval ve dnech 7. – 9.4.1949 Antonín Daněk. Do Rakouska s ním 9.4.1949 tentokrát odešel i hostinský Řičánek z Rousínova. Od plánu převést též neznámou ženu, kterou prostřednictvím J. Kudličky doporučovala představená božického kláštera Dolorosa Lukášová, po vzrušené diskuzi upustili.
Po druhém Daňkově odchodu se i Churý se Švarcem domluvili na krátkém utlumení činnosti „až bude vhodnější doba“. Dne 8.5.1949 se podruhé z exilu vrátil A. Daněk a zaklepal časně zrána na okno A. Švarce. Ukrýval se poté u Fr. Smetany a zajel i na Valašsko (10.- 13.5.1949). Peripetie kolem shánění auta na cestu na tajnou schůzku do Pohořelic dne 13.5.1949 jsem popsal v díle Světlana 27: Jak to bylo s autem dr. Leissera (24.05.2009) – viz http://probozice.wz.cz/index.php?menu=history a okolnosti smrti A. Daňka v neděli 15.5.1949 v několika posledních dílech, např. Světlana 35 - 38: Tajemství smrti Antonína Daňka I. – IV. (23.11.2009 - 11.01.2010).
Shodou okolností byla na stejný den – 15.5.1949 - naplánována schůzka ilegálních odbojových pracovníků v kavárně v pasáži Alfa v Brně. Ze „znojemských“ členů se jí zúčastnil F. Churý.
A jaká byl situace po smrti Antonína Daňka v samotných Božicích? Tak o tom si něco povíme v příštím pokračování našeho seriálu. Dozvíme se např., o čem jednal Josef Kudlička s ředitelem školy Augustinem Michálkem, nebo co ukrýval Antonín Raušer. A taky ukážeme fotografii Antonína Daňka, kterou jsem v těchto dnech získal.
Mgr. Ladislav Nevrkla
 Foto autora
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
|
|
|
|
