Pro Božice

Co se děje...

Božická zákoutí: Sv.Donát – jeden ze symbolů obce

Třebaže socha sv. Donáta nepatří ani k nejstarším, ani k nejcennějším sochám nacházejících se na katastru naší obce, přesto se právem řadí k jednomu ze známých a obecně respektovaných symbolů obce.
Sochu sv. Donáta, ochránce polních plodin a patrona vinařů, nechal postavit na svých pozemcích bývalý božický starosta Josef Rühringer v roce 1908. Na podstavci po bocích sochy, jež má charakter mytologického řeckého reka, s atributy je v kameni vytesán vlnící se pšeničný lán (zprava) a vinná réva s hrozny (zleva). Podle původního zachovalého popisu byly nad nimi rozloženy žehnající a chránící ruce svatého Donáta. Když byla velká sucha nebo naopak nastalo období dlouhotrvajících dešťů, pořádaly se zde do roku 1945 prosebné pobožnosti za zdar úrody na polích. Svědčí o tom i německy psaná prosba na podstavci: Svatý Donáte, pros za nás.
O původu sochy se vedou již dávné diskuze. Podle nejpravděpodobnější verze ji tehdejší pan starosta nechal přivézt z jednoho z vídeňských hřbitovů. Taky osud sochy nebyl nikterak jednoduchý a kdyby mohla mluvit, asi bychom zírali, co všechno pamatuje. Tak třeba v podvečer dne 3.prosince 1938 se u sv.Donáta rozhořel ohromný táborový oheň, k němuž směřoval pochod asi 900 německých občanů Božic a Křídlovic, který předtím prošel oběma vesnicemi. Tento „pochodňový průvod“ se konal v předvečer plebiscitu (lidového hlasování), jež mělo potvrdit připojení Božic a Křídlovic k hitlerovskému Německu. Referendum, které se konalo následující den – 4.12.1938 – skutečně potvrdilo, že 99% německých obyvatel hlasovalo pro připojení k Německu. Že většina těchto původně nadšených stoupenců připojení Sudet k Říši během války „vychladla“, svědčí záznamy a vzpomínky tehdejších obyvatel. Společenský život utichl, neboť většina bojeschopných mužů německé národnosti musela po vypuknutí války (1.9.1939) narukovat do armády. Práci v hospodářstvích tak zajišťovaly ženy, děti a staří lidé. Na pomoc pak dostali válečné zajatce z Jugoslávie, Polska a ukrajinské dívky. Ti všichni byli umístěni v prostorách Pavlíkovy sýpky na hlavní božické křižovatce. Z domů postupně mizely – zvláště po Stalingradu - symboly nacistické tzv. Třetí říše ...
Taky socha sama se stala několikrát terčem útoků vandalů. Naposledy tuším v roce 2001 nebo 2002, kdy byla uražena a ukradena hlava sv. Donáta. Již při tehdejší opravě se velice diskutovalo o tom, jak celou sochu a její okolí upravit. Bohužel – tak jako v řadě jiných (a důležitějších) věcí – skutek utek. Tak tedy až letos se snad dočkáme důkladné opravy a důstojné úpravy celého pahorku, na němž se sv. Donát nachází. Měl by být doplněn nápis na podstavci, opraven nízký ozdobný kovový plůtek, ořezány větve stromů a odstraněn rezavý nevzhledný drátěný plot kolem. O pravidelné údržbě a sečení trávy kolem sochy nepochybuji, to beru jako samozřejmost.

Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

Mgr. Ladislav Nevrkla

Pro zvětšení klikněte na foto.