Již před válkou, kdy v Božicích ještě nebyl položen obecní vodovod, měla skoro všechna selská stavení uvnitř dvora vlastní studnu. V případě, že někdo vlastní studnu neměl, byla mu k dispozici studna obecní, která se nacházela někde na ulici. Většina studní mívala vodu kvalitní, především pak ty, které pramenily v oblasti Petrovické pustiny (za dnešní závlahovou nádrží). Některé studně ve spodní části obce - především v ulicích k dnešnímu zdravotnímu středisku a k dřívější tzv. prelátově vile (Thavonovému) – však již tehdy měly pouze vodu užitkovou, která byla vhodná pouze pro dobytek.
Díky poměrně velké členitosti obce měly studně různou hloubku. Studně v dolní části – kolem dřívější Brněnské ulice (od Pajerových po Hatašovo) byly hluboké v průměru 3-4 metry, studně ve staveních od sýpky až po masnu měly i 10 nebo 16 metrů. Nejhlubší tehdejší božická studna šla do hloubky 30 metrů. Jak ji tenkrát hloubili, nevím. Třeba mi nějaký znalec poradí. V porovnání se současnými vrty, které zásobují Božice i dálkový vodovod do Hrádku až Hevlína a sahají do hloubek více než 150 metrů, je to pro někoho možná málo, faktem ovšem zůstává, že to bylo dílo úctyhodné.
Nejdůležitější božickou studnou byla obecní studna u zvonice na kdysi hlavní božické návsi Snad mě anonymní diskutér podepsaný jako „rudobijce“ neukamenuje, když napíšu, že dodnes má tato náves nezrušený název z roku 1948 Gottwaldovo náměstí! Byla 6 metrů hluboká a pro pitnou vodu si sem chodili lidé z okolních domů, kteří měli studny méně hluboké a vodu v nich méně kvalitní. V pramenech jsem zjistil, že to má být nejstarší božická studna a v dřívějších dobách měla na čerpání vody rumpál. Později sem byla umístěna pumpa. Projíždějící lidé zde „ve stínu lípy“ odpočívali a nakrmili i napojili zde své koně.
Osobně jsem dlouho obdivoval hloubku studně, která zásobovala novou školu (dnes se nachází na soukromém pozemku rodiny Radima a Marcely Hnízdilových) a která sahala do hloubky tuším 33 metrů. Určitě si řada občanů pamatuje, že kolem ní byl dosti rozsáhlý ochranný prostor, který se nesměl hospodářský využít. Takže tam rostla „divočina“ – vysoká tráva, keře, divoké víno a taky zde byly ovocné stromy (vynikající meruňky a třešně), což byly zbytky dřívějších alejí. Koncem 70. let chtěli statkáři tuto plochu obdělat, provedli hlubokou orbu, ale další činnost už jim byla zastavena. A tak tam až do současné výstavby zůstávaly terénní nerovnosti, dobré tak akorát na úraz. Je ale taky pravda, že slepicím to vůbec nevadilo.
Pozn. První vodovod v Božicích si zřídil ředitel školy Čestmír Černošek v roce 1951 v tzv. české menšinové škole. Snad to v obci nevzbudilo takové pozdvižení jako ve známé české komedii Zdeňka Podskalského Bílá paní, kde si tento „zázrak“ přivlastňoval vedoucí stranický funkcionář v podání Miloše Kopeckého. Vodovod do domova důchodců byl vybudován v roce 1958.
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Připravil Mgr. Ladislav Nevrkla
|
