|
|
Co se děje... |
|
| Světlana 14: Božice – hledání záchrany |
Nejdříve malé aktualizované shrnutí. Před Vánocemi 1948 se stal členem Světlany hostinský Antonín Daněk. Rodina Daňkova pocházela z Francovy Lhoty a v rámci poválečného osídlování pohraničí se celá odstěhovala do obce Bantice v okrese Znojmo. Někdy v druhé polovině února 1947 se Antonín Daněk s manželkou odstěhoval do asi 15 km vzdálených Božic (tehdy ještě okres Znojmo, v letech 1949 – 1960 okres Mikulov). Antonín Daněk zde převzal hostinec po řezníku Františku Smetanovi, který se odstěhoval do tzv. masny, budovy na rozhraní Božic a Českých Křídlovic. V blízkosti masny byla i vila (známá jako Zedníčkova vila), v níž již tou dobou bylo sídlo stanice SNB. Naproti Daňkovu hostinci přes ulici měli svoji dílnu – strojní zámečnictví - Župkovi. A přes dvůr sousedil Daňkův hostinec s hospodářskou usedlostí Josefa Kudličky. Syn pana Župky Svatopluk, Josef Kudlička a František Smetana se stali během února 1949 prvními členy božické Světlany. Do velké letákové akce k 1. výročí únorových události roku 1948 se aktivně zapojila též švagrová Františka Smetany Marie Slezáková (členkou Světlany však nebyla, nepodepsala přísahu), která již od Vánoc pobývala v Božicích u své sestry Anny, které pomáhala v domácnosti. S letákovou akcí seznámil Smetana rovněž praporčíka Švarce, zástupce velitele božické stanice SNB. Ten se – podobně jako řada dalších božických občané na přelomu února a března 1949 – stal členem Světlany. A tak bylo božických členů Světlany začátkem března 1949 celkem 9.
Po velké letákové akci Světlany v noci ze 24.2. na 25.2.1949 se StB rozhodla provést koncem února 1949 první zatýkací akci. V hantýrce StB se uvádí „v době těsně před první realizací Světlany“. Dva z čelných představitelů Světlany–Makyty (J. Matúš a Fr. Mana) se z obav před zatčením, se souhlasem vrchního velitele Světlany-Jarmily A. Slabíka z Komořan a v doprovodu vrchního velitele Světlany-Makyty R. Lenharda vydali vlakem do Božic k A. Daňkovi. Na cestu oba dostali od Slabíka po 1 000 Kčs. Do Božic k Daňkovi dorazili večer 2.3.1949. První noc přespali všichni v hostinci u Daňka. Druhý den večer pro ně Daněk hledal vhodný úkryt. Jako nevhodný se ukázal plánovaný úkryt v božickém „klášteře“. Probíhaly tam zrovna exercicie (tj. speciální duchovní cvičení) a tudíž by si jich mohl někdo všimnout a upozornit na ně. Obavy z jejich ukrytí měl i nejmenovaný sedlák (neznámo jestli z Božic nebo Českých Křídlovic), a tak kolem 23 hodiny dne 3.3.1949 přišel Daněk ke Smetanovi. Ten souhlasil, aby se u něho „poručík Maruška“ (J. Matúš) a „rotmistr Vrba“ (Fr. Mana) ukryli. Vše potřebné pro ně zajišťovala Smetanova švagrová Marie Slezáková. Ukrývali se zde 4 dny. Ve volných chvílích se věnovali nácviku zacházení s pistolí a taky posilovali zápasem jiu-jitsu. Lenhard přespal ještě jednu noc u Daňka a další den odjel do nového úkrytu. Pátý den však přinesl hostinský Daněk („poručík Vlk“) ke Smetanovi telegram od Lenharda, aby se oba ukrývaní světlanáři dostavili do Brna. Telegram byl ve znění: „Pošli Marušku do Brna.“ Ve skutečnosti šlo o to, aby se Mana vrátil z Božic domů (tento vzkaz předal Lenhardovi A. Pohůnek), neboť jeho žena prý vyhrožovala, že celou „věc“ udá.
A tak ještě téhož večera odjeli Matúš, Mana a s nimi i Daněk z Božic do Brna. K plánovanému setkání však v Brně nedošlo. Všichni tři přespali u Manova strýce a ráno 8.3.1949 odjeli ke Slabíkovi do Komořan. Ten tvrdil, že o žádném telegramu nic neví. Neuspěl ani Daněk se svou žádostí, aby mu Slabík poskytl nějaký motocykl na rozvážení letáků a jinou ilegální činnost. A tak rozladění Matúš s Manou odjeli domů na Valašsko a zklamaný Daněk do Božic. Domluvili se však, že když nebude na Valašsku klid, vrátí se zpět do Božic za Daňkem.
Matúš a Mana se dva dny (8. a 9.3.1949) skrývali u Manova známého obuvníka Mačka v Pitíně a odtud odjeli 10.3.1949 znovu do Brna (již s novými falešnými občanskými průkazy) na jednání v hotelu Korzo. Ráno ještě vyřizoval Matúš řadu telefonátů, mj.volal Daňkovi do Božic, že k němu druhý den 11.3.1949 v 21 h přijedou, aby je čekal na nádraží. Sami čekali na druhý den 11.3.1949 na příjezd organizačního velitele Světlany-Makyty A. Pohůnka neboli „poručíka Zvoníka“ (a taky Slabíka nebo Lenharda). Pohůnek (ani nikdo další) však nepřijel a když volali do Horní Lidče, sdělil jim zaměstnanec pošty, že je do Střelné (kde Pohůnek bydlel) nemůže přepojit, neboť tam došlo „k nějakému zatýkání“.
Matúš i Mana tušili, že je zle, na nic už nečekali, odjeli tramvají do Horních Heršpic a odtud vlakem znovu do Božic. Tam je však na nádraží nikdo nečekal, a tak šli k Daňkovi pěšky. Nepříjemně na ně zapůsobilo osobní auto s brněnskou poznávací značkou, které cestou z nádraží potkali a které jelo za chvíli zpět do vesnice. Můžeme se jenom domnívat, jestli osádka auta (příslušníci StB či kriminálky?!) věděla, koho potkala? Nebo je vnímala jako dva božické občany, kteří jdou od večerního vlaku? Nevíme. Jisté je, že Mana vešel do Daňkova hostince a Matúš čekal venku. V hospodě však byla policie, tak si Mana objednal stopku lihoviny a od paní Daňkové se dozvěděl, že „manžel není doma a že je u nich kriminálka“ (Daněk se tou dobou již skrýval, což je podrobně popsáno v dílech č. 6, 8 a 9). Mana vypil štamprle, zaplatil a rychle vyšel ven. Oba dostali strach, že kriminálka už možná hledá i je, a tak padlo rozhodnutí, že pojedou co nejrychleji domů, aby zjistili, co se vlastně děje.
Nešli však na božické nádraží, ale utíkali přes pole na nádraží do Hodonic. Někde na poli za Božicemi se rozhodli, že se pro všechny případy zbaví letáků a nevyplněných tiskopisů přísah do Světlany, které měli u sebe, aby je u nich v případě zadržení nikdo nenašel. Tyto tiskoviny pak na blíže neurčeném místě zakopali, a tak pokud se tam nerozložily, nebo je nějaký zemědělec nevyoral, nebo někdo jiný náhodou nenašel, leží tam někde v zemi jejich zbytky dodnes. Na hodonické nádraží dorazili kolem 23 h, ale museli počkat až do 4 h, kdy jel první ranní vlak na Břeclav. Odtud se vydali do Poteče k Matúšově sestře Boženě Fojtíkové, u níž přespali a od níž se také dozvěděli, kdo všechno z členů Světlany byl při policejní akci 10. a 11.3.1949 zatčen.
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Ladislav Nevrkla
|
|
|
|
