Na Den vítězství 8.5.2009 asi přišly Božice o jedno ze svých identifikačních znamení. Tento den ve 12 hodin byla totiž zahájena nová tradice obce Šanov, a to otvírání Hraběcí studánky. Za celou zajímavou akcí stojí skupina místních (myšleno šanovských) nadšenců podporovaná šanovskou radnicí v čele se starostou Petrem Škarkem, která si uvědomila, že studánka leží na katastru Šanova a celou aktivitu dotáhla do zdárného konce. Uspořádala 1. ročník otevření Hraběcí studánky a celý ho koncipovala jako základ nové tradice, která se bude každoročně v uvedeném termínu opakovat. Při této příležitosti byly též vydány velmi zajímavé Lesní noviny a každý účastník obdržel upomínku na tento den.
Z Lesních novin si dovolím na úvod citovat obsáhlejší pasáž o Hraběcí studánce a Přírodní rezervaci Karlov.
Hraběcí studánka
Hraběcí nebo také Hraběnčina studánka, která se nachází v bezprostřední blízkosti hráze rybníka Prostřední Karlov, jehož jižní břeh je součástí Přírodní rezervace Karlov, stojí na místě, kde ve stráni vyvěrá pramen vody. Nad pramínkem byla v roce 1810 postavena klasicistní stavbička obložená pískovcovými kvádry. O to se zasloužila tehdejší majitelka panství Hrušovany, hraběnka Emanuela Khuen – Belassi, po níž je pojmenován i blízký lesní zámeček – Emin (zlidověle Emín). Voda ze studánky je i dnes velmi kvalitní a zejména Božičtí ji stále používají a nosí si ji pro její chuť domů.
Protože studánka leží v katastru obce Šanova, rozhodla se skupina místních nadšenců zahájit v letošním roce novou tradici otevření studánky jako poděkování našim předkům a přírodě. Studováním různých písemných zdrojů a podkladů vznikl nápad vytvořit malou jarní slavnost, v níž vystupují Vodopanenky, Královnička, chlapecká „četa“ (strážci studánky) a Klíčník. Ty si mezi sebou volí děti, za pomoci učitelek a učitelů ze základní školy v Šanově, a zároveň se starají o ztvárnění celého programu. Především zvolení Královničky a Klíčníka by mělo být pro děti motivací po celý následující rok, do další volby: být Královničkou či Klíčníkem je již nyní v našich očích stejně významné, jako je, v lehké nadsázce, volba vlčnovského krále!
Pro letošní, jubilejní první ročník, byla určena Královničkou Nikol Fejfarová, jíž bude k ruce věrný Klíčník Martin Zicha. V průvodu Vodopanenek a chlapců půjdou Zuzana Škarková, Sabina Krištofová, Sára Poláková, Terezie Macková, Matěj Navrátil a Patrik Urban. Všem přejeme hodně úspěchů po dobu jejich „kralování“, které neoficiálně znamená i to, že se zavazují k celoroční ochraně studánky. A již nyní jsme docela napnuti, kdo si zaslouží být v této družině v následujícím roce, v roce 2010.
Přírodní rezervace Karlov
Ač v bezprostřední blízkosti Božic, leží Přírodní rezervace Karlov, stejně jako Hraběcí studánka a Emin zámek, v katastru obce Šanova. Přírodní rezervací Karlov vede Naučná stezka „Údolím lásky“, kterou v roce 2008 uvedlo v život Zájmové sdružení obcí Hrušovansko, jehož členem je i obec Šanov ( a také obec Božice, pozn. lan). Detailní informace o značené trase jsou uvedeny ve stejnojmenném letáčku, který byl vydán u příležitosti oficiálního otevření naučné stezky.
Plánovaná trasa cyklostezky: Sportcentrum Šanov, Emin zámek, osada (Starý) Karlov, archeologické naleziště u Karlova, rybníky na Příčním potoce, Hraběnčina studánka, Naučná stezka „Údolím lásky“(až na hráz Božického rybníka), Přírodní rezervace Karlov, Krokodýlí farma ve Velkém Karlově, místní část „Tanky“ s výhledem na Pálavu, bažantnice, Šanovský potok, rybník Rašelina, vojenské objekty (bunkry), tzv. řopíky, hrabětická Kalvárie, Sportcentrum Šanov.
Velká část cyklostezky je již v provozu, tu si mohli vyzkoušet účastníci cyklovýletu, který byl součástí doprovodného programu otvírání Hraběcí studánky. Já bych jenom upozornil, že cyklisté na několika místech narazí na nově instalované železné zábrany, takže jim nezbude nic jiného než seskočit z kola a překážku podlézt.
Pro zvětšení klikněte na foto.
Lesní noviny byly vydány u příležitosti 1. ročníku otevření Hraběcí studánky, dne 8. 5. 2009.
Text: Marie Maderová. Vydala Obec Šanov v nákladu 100 ks. Kontakt: tel.: 515 229 939,
e-mail: obecsanov@volny.cz, www.sanov.cz.
K otevření Hraběcí studánky se vyjádřil i starosta obce Šanov Petr Škarek. Mj. řekl:
„Doufám, že tento výlet do Přírodní rezervace Karlov k Hraběcí studánce bude pro mnohé sloužit jako zdroj poznání ještě nepoznaného a zároveň jako odrazový kámen k investicím, které bychom chtěli v nejbližší době v této oblasti realizovat. Věřím, že až se zde po několikáté sejdeme, budeme moci kladně hodnotit význam těchto nezapomenutelných chvil. Chtěl bych tímto poděkovat všem zúčastněným za podporu této akce, naší základní škole za pomoc při organizaci a tvorbě programu a všem nadšencům a dobrovolníkům za tento báječný nápad a realizaci.“
Sám se problematikou Hraběcí studánky rovněž dlouhodobě zabývám a tak přikládám materiál, který jsem v roce 2006 poslal redakci Znojemského týdne jako reakci na nepřesnosti uvedené v jejich článku.
Hraběcí studánka
Krásnou ukázkou toho, jak vznikají pomístní jména a jak také může dojít k matení pojmů je případ “Hraběcí studánky“ u Božic. V oblíbené rubrice Znojemského týdne „ZNOJEMSKO – jak šel čas“ je v č. 15/06 představena obec Božice. Pomocným vodítkem, jak ji odhalit, je fotografie tzv. Lurské kapličky v zahradě dnešního domova důchodců (dříve klášter – dívčí penzionát Maria Hilf) a text. Jeho část tvoří informace o bohaté a různorodé krajině. A právě zde je několik nepřesností, jejichž další šíření dává vzniknout nepřesným pramenům, které jsou dalšími autory citovány a brány jako důvěryhodná fakta.
Tak tedy konkrétně: Mezi skvosty, které v Božicích může návštěvník vidět, bohužel nepatří Hraběcí studánka. Už proto ne, že studánka, která je zde představena, neleží na katastru Božic, ale na katastru sousední obce Šanov. Za druhé – její jméno. V žádných historických pramenech nenajdeme pojmenování Hraběcí studánka. Vždy se hovoří o klasicistní studánce obložené pískovcovými deskami. Jméno Hraběcí „obdržela“ až v roce 2003 v jinak pěkném a záslužném průvodci Studánky Znojemska, vydaném Okrášlovacím spolkem ve Znojmě.
A resumé? Nemám nic proti vzniku nového pomístního jména, dokonce má toto pojmenování svou logiku a jak vidno, má šanci, aby se ujalo a bylo začleněno do zdejšího místopisu. Jen bych požádal autora pojmenování, aby někde uvedl, že jde o nové pojmenování, které pro dosud bezejmennou památku vytvořil.
Ladislav Nevrkla, Božice
Dnes dodávám, že autorem pojmenování Hraběcí studánka je známý znojemský literární historik a publicista Jiří Svoboda. Ve zmíněné „skládačce“ uvádí: U tohoto pramene brali vodu francouzští vojáci v době napoleonských válek * (pozn. lan). Studánka byla v roce 1810 upravena tehdejší majitelkou panství Maxmiliánou hraběnkou Althannovou, provdanou z Hardeggu. Nad pramenem stojí klasicistní stavbička obložená pískovcovými deskami. Voda je kvalitní a je místními užívána dodnes. Obec Božice v současné době (rok 2003, pozn. lan) plánuje úpravu celého lesoparkového areálu a opravu této již dosti zchátralé památky.“
Tak obec Božice to nakonec tak úplně nebyla, i když s úpravou okolí areálu skutečně začala, stejně jako s údržbou a čištěním studánky. Mj. jsme zde postavili jeden z hezkých „krmelců“, tj. dřevěných posezení se stříškou, což ocení každý návštěvník i náhodný turista.
* Jednalo se o oddíl francouzských povozníků v počtu 400 mužů, kteří byli v Dyjákovicích ubytování v létě roku 1809. Po rakouské porážce v bitvě u Wagramu počátkem července 1809 došlo k potyčkám mezi rakouským a francouzským vojskem ve dnech 6. - 8. července 1809 právě v Dyjákovicích a následně bylo rakouské vojsko poraženo Francouzi v bitvě u Znojma 10. – 11. července 1809. Bitvu řídil samotný císař Napoleon I. (Bonaparte). Oddíl francouzských povozníků byl posléze přemístěn do Jaroslavic. Vojenský tábor byl zřízen mezi Hrádkem a Jaroslavicemi, důstojníci bydleli na jaroslavickém zámku. Celá oblast trpěla rekvizičními zásahy Francouzů (brali potraviny, oves, košile, prostěradla, polštáře i třeba stříbrné kalichy z kostelů) a tak si všichni oddechli, když na konci léta začala francouzská armáda oblast Jaroslavicka opouštět. O tom, že by v té době pobývali Francouzi v Božicích nebo Č. Křídlovicích, zprávy nemáme.
V publikaci Jiřího Černého Poutní místa jihozápadní Moravy se o studánce dočteme, že „u dvora Starý Karlov je studánka s klasicistní kapličkou“. Tak kaplička to asi není, ale co to tedy vlastně je? Stavbička? Kaplička?
O studánce a Karlovských rybnících jsem též kdysi publikoval materiál v Rovnosti (v březnu 1996) i s fotografií Petra Michalce, který zde řadu let prováděl měření pro Hydrometeorologický ústav.
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Připravil Mgr. Ladislav Nevrkla
|
