znak Božic
 Co se děje...
Světlana 39: Partyzán Antonín Daněk, 1. část
Od prvních dílů našeho dlouhodobého seriálu o Světlaně se velmi často vyskytuje spojení „... hostinský Antonín Daněk z Božic, bývalý partyzán ...“.
Antonín Daněk žil v Božicích pouhé 2 roky. Dva roky plné dramatických událostí, které dokonale změnily jeho život, dva roky, které mu v Božicích našly svou tragickou konečnou. Podařilo se mi díky spolupráci s odbornými institucemi v Brně a v Praze získat materiály, které do toho všeho vnášejí opět trochu více světla a upřesňují některé údaje o A. Daňkovi.
Antonín Daněk se narodil 1.6.1922 v Holešově, okres Kroměříž. Odkdy žili Daňkovi ve Francově Lhotě, okres Uherský Brod, nevím. Jisté je, že se v roce 1945 celá Daňkova rodina odstěhovala v rámci osídlování pohraničí do obce Bantice v okrese Znojmo. Když si A. Daněk podával na základě zákona č. 34/1946 Sb. Žádost o přiznání charakteru československého partyzána, byl ještě svobodný a bydlel v Banticích. Jako povolání tehdy uváděl: rolník. Žádost byla doporučena a schválena 17.11.1946 a potvrzení o Přiznání charakteru čs. partyzána bylo A. Daňkovi Ministerstvem národní obrany vydáno 22.11.1946. Jako služební doba v partyzánské jednotce byla započítána doba od 10.2.1945 do 9.5.1945 a současně MNO vydalo A. Daňkovi Partyzánský průkaz č. 909.
Z dostupné dokumentace vyplývá, že A. Daněk vstoupil do partyzánské jednotky sám a dobrovolně dne 10.2.1945 a stal se členem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, oddílu Ploština, 3. čety. Velitelem oddílu byl v té době (až do své nešťastné smrti na Ploštině dne 5.4.1945) Nikolaj Kostin. Jeho nástupcem se stal Nikolaj „Gríša“ (Griška) Slepcov. Stanovištěm oddílu Ploština byla obec Drnovice, okres Uherský Brod, neoficiálním sídlem velitelství oddílu byla chalupa Františka Rašky v osadě Ploština. Podle záznamů se partyzán A. Daněk zúčastnil 14 bojových akcí proti německým a maďarským vojenským jednotkám a při jedné z nich - v boji u Vizovic v dubnu 1945 - utrpěl průstřel nohy. Toto zranění si 14 dní léčil u strýce ve Fryštáku. K některým bojovým akcím se ještě později vrátím podrobněji, dnes uvádím pouze jejich výčet: Lipina, Rokytnice, Loučka, Pozděchov, Valašské Klobouky, opět Lipina, opět Val. Klobouky, Pulčín u Francovy Lhoty, Lidečko, Vařákovy Paseky, Trubiska u Val. Polanky, opět Loučka, Chrámečné u Vizovic a Prlov. Za svůj hrdinský čin považoval záchranu zraněného kamaráda z boje při přepadení německé autokolony 11.4.1945 v oblasti Lidečko – Lomensko. Doporučení k udělení charakteru čs. partyzána A. Daňkovi potvrdili Josef Matúš a Jan Trochta z Francovy Lhoty, Antonín Janošík a Alois Šimara z Lidečka a Sdružení českých partyzánů ve Svazu národní revoluce, skupina Ploština, Horní Lideč.
V dubnu 1947 se Antonín Daněk s manželkou a dcerou stěhují do Božic č. 29 a Daněk zde do národní správy přebírá od Františka Smetany hostinec, dnešní budovu kina. Další události spojené s Daňkovým pobytem v Božicích i další Daňkův „partyzánský osud“ připomenu příště ve druhé části tohoto příběhu. Taky vysvětlím, jak jsem přišel k partyzánskému průkazu Antonína Daňka.


Mgr. Ladislav Nevrkla


Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

 
Pro zvětšení klikněte na foto.