Pro Božice

Co se děje...

Záhadná místa 2: Tajemství božického vota aneb Záhadný depot na božické Kolonii

Někomu se to možná zdá věc notoricky známá a jasná, já, který se o tyto záležitosti zajímám, ji za tak známou a jasnou nepovažuji. Na těchto stránkách jsem se v roce 2008 věnoval „enigmatickému návrší v Kolonii“, které bylo v roce 1995 cílem grantového archeologického průzkumu dr. J. Kovárníka. Oblast božické Kolonie (oficiální název zní Kolonie u Dvora) však není jenom toto návrší jihovýchodně nad Jiráskovým domem. Božická Kolonie se do dějin české a světové archeologie zapsala úplně jiným objevem, a to mimořádně významným nálezem keramického skladu (depotu) 13 nádob kultury nálevkovitých pohárů. Kdo teď „zavětřil“, že se bude psát o víně a o vinných sklípcích na Kolonii, toho musím zklamat. Kultura nálevkovitých pohárů patří do pravěku, do doby, kdy se přes naše území valily hordy kočovných kmenů, střetávali se u nás různí lidé s různou úrovní znalostí a dovedností i s odlišným způsobem života. Tato kultura patří do období tzv. eneolitu – pozdní doby kamenné a řadí se do 4. století př. n. l. Ocitáme se vlastně již na prahu doby kovové, v době, kdy se i na jižní Moravě rozvíjí prvotní zemědělství jako největší odkaz předcházející „neolitické revoluce“. Jak symbolické, že i v dnešní době je současná božická Kolonie nositelem zemědělské výroby v naší obci.
Tehdejší kočovníci přišli na katastr dnešní Kolonie od západu a severozápadu a splynuli s domácím, zde již usazeným lidem. Tito kočovníci byli nositeli starší vlny pohárových kultur, tzv. kultury nálevkovitých pohárů. Název je odvozen od typicky utvářeného hrdla nádob, které jsou hlavním charakteristikem celého tohoto rozsáhlého komplexu. Božický sklad nádob zachránil v roce 1935 tehdejší kustod (dnes bychom řekli správce sbírek) znojemského muzea Anton Vrbka. Ten rovněž nález zpracoval a napsal o něm v roce 1936. Nejnovější výzkumy nádob (např. v letech 1978 nebo 1989) svědčí o tom, že nositelé této kultury přišli nebo měli kontakt s oblastmi středního Porýní, kde tato keramika tzv. michelsberského rázu vznikla. Božický depot byl v minulosti často srovnáván se severským Beckerovým AB horizontem, který snad představuje nejstarší nálevkovité poháry vůbec. Řada archeologů se ovšem proti takovému srovnání ohradila a nesouhlasí s ním.
Je prostě svým způsobem záhadou, kde se na území dnešní božické Kolonie na zahradě za domem Zatloukalových vzal takový zvláštní a vzácný nález. Na druhou stranu: Božice zvláštnosti a netuctové, zajímavé a svérázné lidi vždycky přímo přitahovaly a přitahují dodnes. A nejsou to jenom eneolitičtí kočovníci z Porýní … A záhada našeho keramického depotu? Nález z roku 1935 je pozoruhodný tím, že objekt má čtyřúhelníkový tvar a že v jeho přibližném středu byl roku 1935 objeven onen keramický sklad nálevkovitých pohárů. Tento božický půdorys však zatím bohužel stále není přesněji datován. Výzkum dr. J. Kovárníka v roce 1995 jiného kruhového objektu (rondelu) s dvojitým příkopem na návrší nad Jiráskovým domem totiž nepotvrdil přímou souvislost mezi oběma příkopy. Ten čtyřúhelníkový za Zatloukalovými je eneolitický (ze 4. stol. př. n. l.), ten kruhový nad Jiráskovým domem je raně dějinný (z 1. třetiny 15. století, tj. z doby husitských válek). Víme, že čtyřúhelníková, astronomicky orientovaná „stavba“ má i časoměrnou funkci a hodně takových „staveb“ se nachází v dnešním Bulharsku. Dr. J. Kovárník píše v jiné své práci o nejznámějším a nejcennějším božickém archeologickém nálezu skladu keramických nádob v Kolonii v roce 1935, že se tím potvrzuje teorie genia loci, kdy se významné nálezy nacházejí na stejné lokalitě a hovoří o tzv. božickém keramickém votu. No a abych učinil spekulacím zadost, připomenu, že tyto „čtyřúhelníky“ jsou tvarově podobné čtvercovému uspořádání etruských měst, podle nichž byl údajně založen antický Řím – urbs quadrate!
Snad bude jednou vhodný čas (a především peníze), aby se čtyřúhelníková „architektura“ za stodolou rodiny Zatloukalovy důkladně prozkoumala. Jinak zůstane záhada božického keramického depotu neboli božického keramického vota nevysvětlená asi navždy.

Použitá literatura:
1. Vlastivěda moravská: Pravěké dějiny Moravy, 1993
2. J. Kovárník: K významu pravěkých kruhových příkopů, 1997
3. Redakční kol: Průvodce krajem a jeho kulturou, Waldviertel, Weinviertel, jižní Morava, 1999
4. J. Kovárník: Letecký objev dvou příkopů v místě nálezu božického vota

Reprofoto z uvedených publikací

Mgr. Ladislav Nevrkla

Foto autora

Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

Pro zvětšení klikněte na foto.