|
|
Co se děje... |
|
Křídlovický mlynář poslancem
(ze seriálu Božické osmičky)
|
Dříve než bylo na podzim roku 1848 v rakouském mocnářství zrušeno poddanství a robota, došlo na jaře toho roku k významným změnám politickým. Na jaroslavickém panství, do něhož patřily i Božice a České Křídlovice, dostaly příznačný název „mlynářská“ revoluce.
Proti ultrakonzervativnímu majiteli panství, kterým byl od roku 1835 pruský hrabě z vévodství Jüllich-Cleve působící v rakouských vojenských službách Wilhelm Hugo von Hompesch-Bollheim (1800 – 1861), se zformovala neoficiální měšťansko-selská opozice, v níž „první housle“ hráli svobodní mlynáři z panství, vlastně počínající vrstva podnikatelů! Mezi hlavními organizátory rodící se občanské společnosti vynikli především dva – jaroslavický mlynář Vinzenz Handlinger a křídlovický mlynář Josef Schneider. A zatímco jaroslavický mlynář organizuje v Jaroslavicích národní gardu a stává se jejím velitelem, sbírá křídlovický mlynář Schneider významné politické body. Na zasedání sboru volitelů (tak nějak podobně se dodnes volí americký prezident) do Moravského zemského sněmu, které se pro volitele jaroslavického a hrušovanského panství konalo 27. května 1848 v Hevlíně, byl tento dlouholetý odpůrce jaroslavické vrchnosti (vedl s ní několik desetiletí spor o mlýnský náhon) Josef Schneider, zvolen poslancem.
Tento nově zvolený Moravský zemský sněm pak i díky hlasu poslance Josefa Schneidera, mlynáře z Českých Křídlovic, bez ohledu na celostátní úroveň k 1.7.1848 zrušil robotu, která byla v rakouské části říše zrušena až o pár měsíců později 7.9.1848 (podrobnosti viz Poznámky).
Asi není bez zajímavosti, že v publikaci manželů Pfisterových je o politické činnosti Josefa Schneidera pouze následující zmínka na str. 52: „Josef Schneider byl v polovině 19. stol. rolnickým poslancem a spolubojovníkem Hanse Kudlicha v boji proti poddanství.“
A vzhledem k tomu, že tento muž je do dnešní doby jediným poslancem v krajských, zemských nebo celostátních orgánech z Božic a Českých Křídlovic, zaslouží si zcela určitě důležité místo v historii naší obce.
Zároveň tímto článkem doplňuji údaje v publikaci Božice – České Křídlovice – Historie a současnost obcí, vydanou v Božicích v roce 1995.
Použitá literatura:
Markel, M.: Dějiny Jaroslavic, Kyjov 2006
Pfister, A. u.L.: Possitz - Gross Grillowitz - Neuweidenbach, Nussloch 1992
K historii božických mlýnů se na webových stránkách www.probozice.wz.cz vrátím někdy příště.
Mgr. Ladislav Nevrkla
Poznámky:
a) 31. května - V Brně bylo zahájeno jednání nového moravského zemského sněmu s již zvolenými 261 zástupci: tvořilo ho 58 velkostatkářů (včetně představených klášterů a nejvyšších zemských úředníků), 18 poslanců měst a korporací (majitelé velkostatků), 5 zástupců olomoucké univerzity, 77 poslanců měst a 103 poslanců venkovských obcí; pro převahu zástupců z venkova býval posměšně nazýván "selský sněm". Sněm měl vypracovat zemskou ústavu, která by zaručovala Moravě postavení samostatné země, závislé jen na habsburském císařství; zasedal vždy v neúplném obsazení (nejvíce 180 poslanců) do 24. ledna 1849.
b) 9. června - Moravský zemský sněm se usnesl na zrušení roboty dnem 1. července 1848 za mírnou finanční náhradu (reluici); většina robotních povinností byla na Moravě vykoupena již před rokem 1848. Usnesení sněmu potvrdil 8. července t. r. císař Ferdinand I.
c) Říšský konstituční sněm zahájil jednání v druhé polovině července 1848. Dne 26. července vystoupil v podstatě mimo program slezský poslanec Hans Kudlich s návrhem na zrušení poddanství a roboty pro venkovské obyvatelstvo. Po vzrušené debatě uznali poslanci opodstatněnost tohoto návrhu. Po táhlých a emocionálních diskusích rozhodl říšský sněm s mírnou převahou konzervativnější slovanské většiny koncem srpna o výkupu z roboty za mírnou finanční náhradu a císař jeho rozhodnutí 7. září 1848 sankcionoval. Proto do učebnic dějepisu přešlo právě toto datum jako konečné rozhodnutí o zrušení poddanství a roboty.
|
 |
Křídlovický mlýn v dobách své slávy (asi třicátá léta)
|
 |
Pohled na prostor bývalého mlýna dnes
|
 |
Tam, kde kdysi stával mlýn, se dnes nachází areál firmy Agrodiagnostik, s.r.o.
|
 |
Zbytky mlýnského náhonu
|
 |
Před vilou v Zámlýní (postavenou v roce 1930) stojí stejnojmenný vnuk (nar. 1867) poslance Josefa Schneidera
|
|
|
|
