|
|
Co se děje... |
|
| Světlana 31: Odboj, nebo klukovina? |
Již delší dobu přemýšlím nad tím, proč se část naší veřejnosti bojí podívat na naši dávnou i nedávnou minulost trošku jinou optikou, která se nám nabízí v souvislosti s novými poznatky a přístupem k novým, dosud neznámým pramenům. Je docela jedno, jestli se jedná o soluňské bratry, Svatého Václava, Jana Husa a husitství, dobu baroka, okupaci a protektorát v letech 1938 - 1945, okupaci a normalizaci po roce 1968, odboj protifašistický či odboj protikomunistický.
Vždycky se najde část občanů, která si nechce „nechat rozvracet“ to, co si kdysi přečetli, slyšeli, viděli, učili se ve škole. A chce, aby to tak zůstalo navždy i pro další generace. Kdo se však něčemu věnuje důkladněji, ví, že to tak nejde a nemůže to tak ani být. Bylo by to nepřirozené! A tak stejně jako nerozděláváme oheň jenom bleskem nebo třením křemenů, tak odchází do historie „Edisonova“ žárovka a tak se taky mění náš pohled na historické události a roli osobnosti v dějinách. A to není nikdo z nás Masarykem, aby si troufl trvat na nepravosti Rukopisů.
V posledním desetiletí se sem tam dostane i na sporná a neprobádaná místa naší nedávné minulosti. Autoři a badatelé (profesionální, poloprofesionální i ryzí amatéři) se snaží vnést do problematiky i svůj „úhel pohledu“. Moje zkušenost je rozporuplná. Případem odbojové organizace Světlana se prokousávám prostřednictvím její božické skupiny. Skládám postupně mozaiku příběhu, který má řadu dosud neobjasněných míst. A tak pátrám, hledám ... Veřejně jsem vyjádřil svou pochybnost nad premisami i závěry, které použil pro zatím nejrozsáhlejší a nejucelenější dílo dr. Jaroslav Pospíšil a veřejně říkám, že nesouhlasím ani s názorem bývalého božického starosty Ing. Zdeňka Čurdy, který nazval (na zasedání zastupitelstva) konání Antonína Daňka, zakladatele a velitele božické Světlany, klukovinou. Podle mého názoru je nedůstojné se takto bez důkazů vyjadřovat o člověku, jehož život zůstává zahalen rouškou tajemství a o němž toho pořád příliš mnoho nevíme. Odmítám přistoupit na takovouto zjednodušující a znevažující interpretaci a musím se proti ní ohradit.
Na závěr této polemické části dnešního pokračování připojuji recenzi knihy o nejznámějším příkladu třetího odboje, která se nedávno objevila v časopise Týden.
„Na mnohem tenčí led..., se pustil dokumentarista Miroslav Kačor, který získal pocit, že bratři Mašínové jsou v poslední době příliš glorifikováni a když mu žádná televize na toto téma nechtěla zaplatit dokumentární film, pustil se do psaní knihy. Tu pod názvem Svědomí hrdinů vydalo nakladatelství Rybka Publishers a Kačor tu dává prostor potomkům, přátelům a známým těch, které Mašínové při své odbojové činnosti zabili. Důležité jsou archivní dokumenty, které také přetiskuje, zejména výslechy zatčených členů skupiny Ctibora Nováka a Václava Švédy. Kačor se snaží působit objektivně, v závěru se však pouští do divokých spekulací: například, že divoké kousky Mašínům mohly projít jen proto, že o nich věděla Státní Bezpečnost...“
Když to převedu na Světlanu podle interpretace dr. Pospíšila: Světlanu založila a řídila Státní bezpečnost ... Nejsem stoupencem a příznivcem těchto teorií o všemocné a geniální StB a i v případu Světlana se snažím odkrýt její skutečnou úlohu. Proto tvrdím: Důkladnější bádání naznačuje, že tomu zdaleka tak nebylo. StB věděla leccos, podnikala leccos, ale bezchybná a zázračná nebyla ani omylem.
Příkladem toho, že je kde pátrat, je výpověď šéfa zlínské StB majora Ludvíka Hlavačky při rehabilitačním řízení v roce 1956, kterou jsem nedávno získal. Hlavačka (jako svědek) odpovídal písemně na zaslané otázky:
Vyjádření k akci „Světlana“
Na dožádání inspekce s. ministra vnitra podávám toto vyjádření ... Ilegální organizace protistátního zaměření „Světlana“ započala se rozpracovávat po výskytu velkého množství ilegálních letáků rozšiřovaných v kraji, zejména Gottwaldov, ale i v jiných (25. února 1949 i v Božicích) a to jak vhazováním jich do obytných budov neznámými pachateli, tak zasíláním poštou na různé adresy, s podpisem Světlana.
První konkrétní zprávu o organizátorech organizace přinesl příslušník OStB ze Vsetína s. Bezděk od nějakého Kocourka (hostinský z Francovy Lhoty) z okresu Vsetín, který sám na rozmnožování letáků pracoval a uvedl také další osoby na akci zúčastněné. Kocourek byl získán ke spolupráci s StB k dalšímu rozpracování ilegální organizace. S jeho pomocí byla postupně odhalena řada dalších osob na protistátní činnosti zúčastněných (mj. také hostinský Antonín Daněk z Božic, který pocházel též z Francovy Lhoty). Za spolupracovníka byl (Kocourek) získán proto, že byl jen okrajovým členem ilegální organizace.
Na akci „Světlana“ pracoval také útvar 701A v Praze, který měl již zprávy z jiných krajů o činnosti Světlany v těchto krajích, a proto akci celostátně řídil. ...
K další změně v řízení akce „Světlana“ došlo po mém zranění v akci na zadržení agenta Daňka (je myšleno agenta americké CIC; agenti StB byli označováni jako spolupracovníci) ze 14. na 15. května 1949 (v Božicích na Znojemsku, od února 1949 již na Mikulovsku). Ve funkci krajského velitele StB zastupoval mě po dobu asi půl roku s. Moučka (bratr známého herce „Pláteníka“) a po mém odchodu do funkce náčelníka HSPS (Pohraniční stráže) 17. října 1950 převzal řízení s. Prokeš.
Tak pojďme raději pátrat dál, Antonínu Daňkovi a jeho božickým druhům ze Světlany-Jarmily postavme důstojný pomník nebo odhalme pamětní desku a přestaňme jejich činy znevažovat a zlehčovat. Nezaslouží si naše mlčení či dokonce opovržení, ale zaslouží si naši pozornost a úctu. Ať už se jmenují Antonín Daněk, Josef Kudlička, Bohumír Paděra, Ladislav Smrček, Josef Neděla či Antonín Švarc, nebo i další odvážní a stateční z Božic, Borotic, Lechovic, Znojma a taky z Nivnice na Uherskobrodsku.
Příště: Proč nebyla Světlana likvidována ihned po zjištění vedoucích funkcionářů?
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Ladislav Nevrkla
|
|
|
|
