|
|
Co se děje... |
|
| Trafiky patří trafikantům |
Před našima očima se již řadu let vytváří zvláštní obraz, který komentátor Reflexu Bohumil Pečinka nazval „generací politiků se špičatými botami“.
Jedná se o „spojenectví“ těch, kteří politiku chápou jako byznys prováděný jinými prostředky, jako neřízenou instituci, kterou nesjednocuje žádný program, kde rozhodující místa jsou obsazována podle svérázného klíče, kde při vyslovení sousloví výběrové řízení naskakuje těm, co rozhodují, husí kůže. Posty se tak přidělují rodinným příslušníkům, kamarádům, známým a „těm, co spolu mluví“, abych parafrázoval jednoho oblíbeného českého spisovatele.
Nelze se pak divit tomu, co vidíme kolem sebe: vedoucí nově zřízené příspěvkové organizace je jmenován bez výběrového řízení, místo ve společnosti s ručením omezeným, v níž má naše obec svůj podíl, je přiděleno manželce jednatele společnosti opět bez výběrového řízení, zástup za mateřskou dovolenou v zařízení obce je obsazen známou, opět bez výběrového řízení – raději dál nepokračovat.
Měli bychom se ptát, kdo tohle všechno umožnil? Gumový zákon o obcích? Bezzubá legislativa? Hroší kůže? Ze všeho něco! A taky my všichni tím, že k tomu, co se nám nelíbí a s čím nesouhlasíme, mlčíme. Ale vězme: Nikdo za nás nic neudělá, co nám jiní navaří, to si pěkně sníme a co nám kdo nalije, tak to si hezky vypijeme. Otázkou zůstává jenom jediné: Jak dlouho?
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Ladislav Nevrkla
|
 |
Pro zvětšení klikněte na foto.
|
|
|
|
