V návaznosti na nedávno publikovaný materiál Božická kolonie v Senátu se dnes ještě jednou v Kolonii u Dvora zastavíme, a to v souvislosti se 75. výročím slavnostního otevření kulturního stánku tehdejších kolonistů z celé jižní Moravy, Jiráskova domu osvěty.
Historie českých kolonií, které od poloviny 20. let vznikaly na Jaroslavicku a Mikulovsku je docela zajímavou kapitolou novodobých dějin celé České republiky a v Božicích byla již několikrát zachycena v drobných publikacích žijících pamětníků. V jedné z nich – nazvané 80. výročí založení osady Kolonie – Božice (16. června 2007) – se též píše o vzniku a slavnostním otevření Jiráskova domu.
Již v roce 1930 založili kolonisté spolek pro postavení „Národního domu“ a začali shromažďovat finanční prostředky. Záštitu nad touto významnou společenskou akcí s výraznými vlasteneckými rysy převzala Dramatická národní družina Alois Jirásek z Prahy – Smíchova. Vlastní stavba „Jiráskova domu osvěty“ (jak se správně dům jmenuje) byla zahájena podle plánů stavitele Antonína Nedorosta z Borotic v roce 1935. Sám projektant byl i realizátorem celé akce. Dílo bylo skutečně výsledkem nesmírného vlasteneckého nadšení v době, kdy se nad Evropou již výrazně rýsovala oblaka fašismu a nacismu. Hodonínské cihelny dodaly zdarma 9 000 kusů cihel, cementárna Horní Srní levný cement, i dřevo bylo získáno s 30% slevou a státní pozemkový úřad poskytl půjčku 50 000 Kč se splatností na 10 let. Podle zmíněné publikace byl Jiráskův dům slavnostně otevřen ještě v témže roce, a to 28.9.1935. Nápis na pamětní desce však uvádí datum 28.10.1935. Ať tak či onak, dobré a záslužné dílo se podařilo a kulturní centrum pro české kolonisty z Božic i okolí (nejbližší kolonky stály v Hrušovanech n. Jev. na Drnholecké ulici a na Hajdách (dnes zvané Pastviny), na konci Kašence (ale již na katastru Miroslavi), v Suchohrdlech u Miroslavi a v Sedleci u Mikulova) bylo otevřeno. Celkové náklady na stavbu Jiráskova domu činily 118 000 Kč. Před domem byly vysazeny tři lípy pojmenované po výrazných politických osobnostech 1. čs. republiky, T. G. Masarykovi, M.r. Štefánikovi a Antonínu Švehlovi (v letech 1922 – 1929 čs. premiér za agrární stranu). Tyto lípy zde vrhají svůj příjemný stín dodnes.
Na podzim 1938, kdy byla část českého pohraničí (včetně Božic) připojena k Německé říši, rozbili němečtí vojáci pamětní desku na Jiráskově domě. Za okupace se zde kromě mladých českých kolonistů scházeli i mladí Poláci a Ukrajinci nasazení v té době na nucené práce v Božicích. K večeru 8.5.1945 se kolonisté shromáždili u Jiráskova domu a zpívali čs. hymnu. Jiráskův dům se v následujících dnech a letech stal společenským centrem obce. Pořádaly se zde kulturní akce, taneční zábavy, plesy, cvičení Sokola a v roce 1947 zde bylo zřízeno státní kino Marta. Mezi účinkujícími umělci, kteří zde s Vesnickým divadlem vystoupili byl i známý komik i charakterní herec Jindřich Plachta. Postupný útlum života na božické Kolonii nastává na konci 40. let. Dotklo se to i Jiráskova domu. Již v roce 1950 zde bylo uzavřeno kino (bylo přemístěno do zrušeného Daňkova hostince), brzy na to byl zrušen obchod i hostinec. Uvolněné prostory sloužily dalších 40 let jako skladiště hospodářského družstva, JZD a posléze Jednoty (jako sklad nábytku). V roce 1953 pak byl rozhodnutím ONV Mikulov zrušen Spolek Jiráskova domu osvěty v Božicích. Majetek spolku připadl MNV v Božicích.
Oživení Kolonie přišlo po roce 1989, ožil i Jiráskův dům. V letech 1992 – 1993 byla v částce 800 000 Kč provedena velkorysá rekonstrukce Jiráskova domu, byl kompletně přebudován byt v Jiráskově domě a dům získal sedlovou střechu a dnešní podobu. Načas zde byl dokonce otevřen malý obchůdek a pohostinství, které funguje dosud. Sál Jiráskova domu bývá využíván pouze příležitostně při společenských akcích pořádaných na Kolonii. Poslední oprava čelní fasády proběhla v tomto roce.
Udržuje se tradice pálení čarodějnic u Jiráskova domu (letos doplněná díky Jaromíru Jandáskovi o volejbalový turnaj) i akcí pro děti (díky aktivitě rodiny Urbánkovy). Několikrát zde sídlil i štáb Traktoriády. A též letní pivo „pod lipami“ má své zvláštní neodolatelné kouzlo. Dá se říct, že Jiráskův dům žije. Díky za to!
Připravil Ladislav Nevrkla
 Foto autora
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
| 
