Během léta se mi nějakým způsobem ozvaly některé osobnosti, které se více (až hodně), či méně zabývají třetím odbojem a Světlanou zvláště. Potěšily mě dva materiály, které jsem dosud neměl a v jednom z nich jsem odhalil jednu pro mě zatím neznámou skutečnost, o níž jsem již ve svých kapitolách o Světlaně psal, ovšem bez uvedení konkrétního jména. Takže dnešní pokračování bude takovou malou „zpátečkou“ k počátkům Světlany na Znojemsku (třebaže oficiálně byly Božice od 1.2.1949 začleněny do nově zřízeného okresu Mikulov a velitel božické stanice SNB A. Nevídal posílal hlášení o výskytu protistátních letáků již na StB do Mikulova). Druhý důležitý materiál si zatím ještě počká na své zveřejnění, protože se týká Žaloby, kterou v roce 1950 zpracovalo brněnské oddělení Státní prokuratury proti skupině Antonín Švarc a spol. Jsou tam zajímavé vpisky na straně jedné i čitelné údaje, které byly zaškrtány.
Takže teď už k dnešnímu doplnění již dříve publikovaných údajů.
V kapitole Světlana 11 jsem mj. napsal: „Dne 4.2.1949 se do Božic k A. Daňkovi vydala skupina, v níž byli J. Matúš a A. Pohůnek. Přidal se R. Lenhard(vrchní velitel Světlany-Makyty) a též A. Slabík, hlavní velitel Světlany (a vrchní velitel Světlany-Jarmily), jehož autem se jelo k Daňkovi do Božic pro vysílačku.
Do Božic dorazili někdy kolem 21.30 h. Daněk naložil do auta proutěný cestovní koš na vysílačku a přisedl k ostatním. Vydali se ke Znojmu. Zastavili na kraji obce Suchohrdly a Daněk s Matúšem se vydali za majitelem jednoho vinného sklepa (jméno ve spisech není uvedeno) pro vysílačku. Za svitu karbidky ji majitel vyhrabal ze země. Daněk s Matúšem a vysílačkou se za chvíli vrátili do auta a celá skupina se vrátila do Božic.“ Ve výpovědi se ještě dále uvádí, že dotyčný nejmenovaný majitel sklepa je Daňkův dobrý známý a též bývalý partyzán.
Ve zprávě StB ze dne 25.7.1949, kterou jsem nedávno získal, se mj. uvádí: „ Asi dva dny po útěku Antonína Daňka z Božic, okres Mikulov, který uprchl před zatčením (neúspěšně k němu došlo 11.3.1949), sešla se (agentka) D-18 s Rudolfem Mikulkou, nar. 1924 v Kunovicích, bydlícím trvale v Tasovicích č. 355. Tento vyzval přímo rozkazovacím způsobem IN (agentku D-18), aby s ním šla ihned do Božic k Daňkům a že důvod zví až na místě.
Po příchodu do Daňkova hostince v Božicích (asi tedy dne 13.3.1949), řekl Mikulka Daňkově manželce, že její manžel je hledán a že má býti zatčen a že je proto nutné, aby se ztratil. Přitom se vyjádřil, že řečenou okolnost zvěděl od číšníka z vinárny „U Vola“ ve Znojmě a že číšník se jmenuje křestním jménem Karel. ...
Mikulka je ve styku s jistým Bystřickým, údajně partyzánem, bývalým dobrým přítelem Antonína Daňka. Bystřický bydlí v Suchohrdlích, okr. Znojmo v tzv. Havranově vile.
V době, kdy byl Daněk nezvěstný, tázala se ho IN při náhodném setkání, zda neví, kde Daněk je a nanesla, že by potřebovala s ním navázati spojení pro případ, kdyby musela přes hranice. Na to jí bylo Bystřickým odpovězeno neurčitě, přičemž se jmenovaný významně pousmál a po chvilce řekl, že spojení navázati je možné, až se Tonda (myšlen Daněk), vrátí zase zpět.
Pokud jde o Mikulku, dá se předpokládati, že tento věděl o činnosti Daňka a i o jeho přechovávání v době, kdy byl hledán bezpečnostními orgány. Okolnost, že upozorňoval v přítomnosti D-18 manželku Daňka na chystané zatčení jejího manžela odůvodňuje okolnost, že měl o Daňkovu osobu a o jeho uchránění před zatčením velký zájem. Je (taky) zajímavé, odkud věděl zmíněnou okolnost číšník z vinárny „U Vola“ ve Znojmě.
Do doby upozornění Mikulkou, měla manželka Daňka za to, že zdejší orgánové, kteří byli v hostinci u Daňků, že jsou od cenové kontroly, že jsou skutečně orgáni této kontroly. Teprve pak společně s Mikulkou usoudili, že se jednalo o bezpečnostní orgány, kteří přišli Daňka zatknouti.
Pokud jde o osobu Mikulky, tento se vydává za partyzána a nějakou dobu podle sdělení D-18 byl v partyzánské jednotce. ... Sama D-18 mne (řídící org. XXI-H) prosila, abych ..., případně že by se pomstil jejím rodičům, kteří vlastní v Tasovicích hospodářství.
Pokud jde ještě o Mikulku, tento je ve styku s jistým Palánem, rolníkem z Tasovic. Jak Mikulka, tak Palán jsou zahroceni proti nynějšímu státnímu zřízení. ...
Pokud jde o osobu Bystřického, tento byl ve velmi přátelském poměru s Daňkem i se Smetanou a taktéž i s Mikulkou. Jmenovaný je velmi rafinovaný, mazaný, ..., v jednání si počíná diplomaticky a v případě jeho osoby nutno postupovati velmi prozíravě a opatrně. D-18 prohlásila, že Bystřický rozhodně bude věděti o Daňkově činnosti a že byl buďto sám na Daňka aktivně napojen, nebo alespoň informován.“
Z výše uvedeného materiálu StB lze důvodně předpokládat, že uvedený bývalý partyzán a dobrý známý Antonína Daňka pan Bystřický ze Suchohrdel u Znojma byl oním nejmenovaným mužem, který ve svém vinném sklípku ukrýval vysílačku, pro kterou si do Suchohrdel dne 4.2.1949 přijel Antonín Daněk se svými spolupracovníky ze Světlany.
Další osudy pana Bystřického neznám. Vím jen, že v „Akci Světlana“ souzen nebyl. Možná se mi ozve nějaký čtenář, který o něm bude něco vědět. Z ohlasů vím, že se tyto stránky čtou široko daleko.
P.S. Omlouvám se za ten estébácký slovník, ale chtěl jsem zachovat maximální možnou míru autentičnosti. Taktéž jsem nedešifroval některé údaje z výpovědí – hlavně tu, jestli paní Daňková věděla nebo nevěděla, jestli jsou neznámí „civilové“ obchodní kontrolou, nebo členy StB. To nechť si čtenáři přeberou sami.
Připravuje Mgr. Ladislav Nevrkla
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
|
