Božice v letech 1945 - 1948
Jak jsem již uvedl v minulé části, byl vstup do odbojové organizace nejen výrazem odhodlání a odvahy, ale také důvěry a statečnosti. Není nezajímavé povšimnout si faktu, že většina božických členů organizace bydlela v dolní části obce. Před rokem 1945 byly tyto ulice hlavními božickými ulicemi, v nichž stála větší selská stavení, stál zde panský dům – sídlo MNV (1945 – 1950), pekárna, koloniál, elektrozávod, prelátova vila a na Brněnské ulici i hostinec, prodejna masa a zámečnická dílna. Na malé návsi, kde se tyto ulice sbíhaly, byla postavena též pěkná kaple.
Také noví osídlenci, kteří zde bydleli, patřili bezpochyby z velké části k dobrým hospodářům a aktivním občanům. To, že zde ale bydlel i pravděpodobný donašeč, konfident a spolupracovník StB, rolník J.M., je spíš velkou ironii osudu (ale také dnes již známé taktiky StB – získat ke spolupráci někoho, kdo bydli přímo „v kotli“).
Po květnu 1945 působily v Božicích i Českých Křídlovicích místní organizace všech povolených politických stran. V čele Československé strany lidové v Božicích působili Jan Župka (živnostník – zámečník) a Josef Kudlička (rolník), v Č. Křídlovicích František Vlk, ve vedení Čs. strany národně socialistické v Božicích stáli Jaroslav Čada a Štěpán Jandásek (rolníci z Kolonie), v Č. Křídlovicích Bedřich Ryznar (živnostník – hostinský, provozovna pozdějšího nábytku). Do roku 1948 působila v obou obcích i Čs. strana sociálně demokratická vedená v Božicích Ladislavem Smrčkem a Tomášem Koprem (rolník z Kolonie) a v Č. Křídlovicích Karlem Papouškem (řídícím učitelem Obecné školy v Č. K.). Komunistickou stranu vedl v Božicích Bohumil Paděra a v Č. Křídlovicích Ferdinand Mathes (přednosta poštovního úřadu).
Obce Božice a Č. Křídlovice zůstaly i po skončení války a po příchodu českých novoosídlenců sloučené, ale pod novým názvem Božice. Sloučeny byly v dubnu 1939 pod názvem Neuweidenbach a rozlišovaly se podle světových stran: Neuweidenbach – Ost (Božice) a Neuweidenbach – West České Křídlovice).
Dne 9.5.1945 převzal moc v obci Revoluční národní výbor složený z českých kolonistů. Správcem Božic se stal velký vlastenec Ladislav Smrček, rolník z Kolonie, který se do obce vrátil i se svou rodinou po téměř sedmi letech nuceného pomnichovského „exilu“ ve vnitrozemí (po 15.3.1939 protektorátu).
Dne 24.5.1945 jmenovala Okresní správní komise ve Znojmě správním komisařem Aloise Vybírala, učitele Obecné školy v Božicích. Po vyhlášení tzv. velkého retribučního zákona (dekretu prezidenta Beneše) z 19.6.1945 zesílil příliv českých občanů do Božic. Přicházeli hlavně z Valašska, Slovácka, Třebíčska, Blanenska a Tišnovska. Odsun německého obyvatelstva byl proveden 14.8.1945.
Dne 20.10.1945 se stal správním komisařem Božic Ferdinand Mathes. Obcí procházelo mnoho lidí, řada z nich ještě do konce roku 1945 nebo během příštího roku odešla nebo byla nucena odejít (jednalo se především o tzv. zlatokopy).
Po projednání s Okresní správní komisí a po dohodě všech politických stran v obci bylo s platností od 1.1.1946 schváleno rozdělení a osamostatnění obou obcí. Byli zvoleni noví předsedové místních správních komisí – v Božicích Bohumil Paděra a v Č. Křídlovicích Karel Papoušek.
Voleb v květnu 1946 se zúčastnily všechny politické strany. V obou obcích zvítězila KSČ. Předsedou MNV v Božicích se stal Bohumil Paděra (KSČ), jeho náměstkem Josef Kudlička (ČSL) a v Č. Křídlovicích byl předsedou MNV zvolen Vavřín Krampol (KSČ).
Těžké přírodní podmínky roku 1947 vedly k odchodu další části novoosídlenců. Únorový komunistický puč v roce 1948 pak znamenal zásadní zvrat i v životě našich obcí. Akční výbor Národní fronty prováděl politické prověrky a čistky, spolkový život byl utlumen a podřízen nové ideologii. Jednotná kandidátka Národní fronty získala v květnových volbách roku 1948 téměř 100% hlasů. Sociální demokracie byla v červnu 1948 „pohlcena“ komunisty a stala se součástí KSČ, činnost nekomunistických politických stran byla utlumena a „pod dohledem“, aby byla zanedlouho úplně zlikvidována.
S použitím publikace Božice – České Křídlovice 1225 – 1995, Historie a současnost obcí, vydané v květnu 1995 zpracoval Ladislav Nevrkla
|
