V rámci událostí, které jsou spojeny s odbojovou činností božické skupiny vlastenecké organizace Světlana, je několik momentů, které výrazněji vyčnívají a kterými se logicky zabývám velmi podrobně.
Prvním je vznik božické skupiny a vytvoření organizační sítě členů a spolupracovníků Světlany. Za členy jsou považováni ti, kteří stihli podepsat přísahu, a za spolupracovníky pak ti, kteří byli ochotni vědomě pomoci. S velkou pravděpodobností by se i oni stali členy Světlany, doba však byla neúprosná, jak se dnes módně říká hektická, a na některé akty prostě už nezbyl čas.
Mladý šestadvacetiletý hostinský Antonín Daněk, bývalý člen partyzánské brigády Jana Žižky, který od dubna 1947 převzal správu jednoho hostince v Božicích a před Vánocemi roku 1948 se stal na Valašsku, odkud pocházel a kam jej poutaly silné vazby, členem vznikající odbojové skupiny Světlana (přesněji řečeno její části nazvané Světlana-Jarmila), se od konce ledna 1949 do činnosti Světlany aktivně zapojil – viz Příběh s vysílačkou. Bohužel právě tato akce přivedla StB na Daňkovu stopu. To však Daněk netušil a rozhodl se na základě pokynů ze štábu Světlany (Antonín Slabík – major Vlárský, Rudolf Lenhard – kapitán Javornický, Bedřiška Slavíková – poručice Jarmila) vybudovat v Božicích a posléze na celém Znojemsku její pobočku. V Božicích do ní postupně na přelomu února a března 1949 získal 9 členů a řadu spolupracovníků.
Události se však na sebe vršily a vzájemně se začaly překrývat. Stranou musely i některé osobní animozity, ale i váhání a nerozhodnost. Rozhodující byla akčnost, ochota zapojit se do činnosti a taky vědomí zodpovědnosti a důvěry.
Nelenila ovšem ani StB. Velká letáková akce k 1. výročí komunistického převratu 25.2.1949 totiž ukázala, že i na Znojemsku se zformovala pobočka Světlany, a tak se stal Antonín Daněk (o ostatních členech neměla ještě v té době StB informace) nejen středem zájmu StB, ale byl rovněž mezi těmi vytypovanými vedoucími představiteli Světlany, kteří měli být zatčeni při velké celostátní zatýkací akci StB dne 11.3.1949.
Signály o připravovaném zátahu StB však přicházely z Valašska bezprostředně po letákové akci 25.2.1949. To byl hlavní důvod, proč se v Božicích 1.3.1949 objevili dva prchající vedoucí představitelé jiné světlanářské skupiny (Světlany-Makyty) Josef Matúš a František Mana v doprovodu člena štábu Světlany Rudolfa Lenharda. První noc přespali všichni tři v hostinci u Daňka. Druhý den jim Daněk řekl, že je ubytuje u nějakého sedláka. Po poradě s Josefem Kudličkou, který v té době byl již členem Světlany, je Daněk zavedl na Kolonii k rolníku Pavlíkovi. Ten však nebyl na něco takového připraven (navíc měli kolonisté v té době řadu jiných problémů a řada z nich se obávala opatření nového režimu) a odmítl jim úkryt poskytnout. Navíc informoval 8.3.1949 o této události velitele četnické stanice Antonína Nevídala. Antonín Nevídal se však v daný moment ukázal jako nesmírně odvážný a statečný člověk. Nejenže o této skutečnosti pomlčel a nepodal hlášení svým nadřízeným (taky mu to při pozdějším soudním přelíčení nesmírně přitížilo), ale ještě si vyžádal návštěvu Josefa Kudličky na četnické stanici. A. Nevídal zde J. Kudličkovi sdělil, co všechno ví o událostech minulých dní, ale že ani jemu, ani A. Daňkovi nechce uškodit a věc nenahlásí. Přitom vztahy mezi A. Nevídalem a A. Daňkem nebyly v té době zrovna ideální, neboť Nevídal jako velitel stanice SNB odebral krátce předtím Daňkovi zbraň.
Matúše a Manu pak několik dní ukrýval řezník Smetana.
Zpráva KV StB v Uherském Hradišti z 11.3.1949: „K zatčení Antonína Daňka jsme dali dálnopisný příkaz StB ve Znojmě s tím, aby zatčený byl ihned eskortován k tamnímu velitelství. StB Znojmo však na náš telefonický dotaz sdělilo, že Daněk nebyl dosud zastižen a bylo po něm zahájeno patřičné pátrání. Zpráva v tomto směru byla rovněž podána tamnímu velitelství přímo StB ve Znojmě.“
O tom, jak probíhal pokus o zatčení A. Daňka jsem psal v předcházejících částech Světlany.
Příslušníci StB přijeli na četnickou stanici v Božicích (přesněji v té době v Českých Křídlovicích) v pátek 11.3.1949 kolem 11.30 h. Díky zástupci velitele stanice A. Švarce a prostřednictvím zámečníka Sv. Župky se podařilo Daňka varovat a ten se ukryl u Župků (na Thavonovém). Když později viděl, že se k domu blíží policie, neváhal proběhl domem i rozsáhlou zahradou, přeskočil zeď a utíkal zadní cestou na Kolonii. Na pole tou dobou vozil hnůj další člen Světlany, rolník Ladislav Smrček. Prchající Daněk mu stručně vysvětlil situaci a požádal ho o několikadenní úkryt. Smrček s tím souhlasil a poslal ho zadním vchodem do svého domu.
Do událostí 11.3.1949 byl také vtažen řezník Smetana a následně i další členové Světlany J. Kudlička a B. Paděra. O neúspěšném pokusu zatknout A. Daňka se Smetana dozvěděl od Sv. Župky. Na pokyn Švarce již v poledne zjišťoval v hostinci u Daňků, jak dopadl pokus o Daňkovo zatčení a ještě téhož dne se vydal na Kolonii ke Smrčkovi. Ten mu prozradil, že se u něho Daněk skrývá. Smetana šel do domu a ve stáji se s Daňkem sešel. Dal Daňkovi 20 cigaret a dostal od něj instrukce, co je třeba zařídit. Smetana se v týdnu od 11.3. do 19.3.1949 stal spojkou mezi Daňkem a Švarcem a sám zásoboval Daňka větším množstvím cigaret.
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Připravuje Mgr. Ladislav Nevrkla
|
