Dne 22.3.1949 našel Švarc v doprovodu J. Kudličky v Daňkově sklepě v úkrytu ve zdi láhev, ve které byly všechny přísahy tehdejších členů božické Světlany: A. Švarce, B. Paděry, J. Kudličky, Fr. Smetany, J. Hanuše, J. Neděly, L. Smrčka a Sv. Župky. Nalezený písemný materiál si vzal A. Švarc k sobě.
Další den nechal Švarc svolat neformální vedení božické Světlany. Na tajné schůzce v Č. Křídlovicích u Švarců, které se zúčastnili A. Švarc, B. Paděra a J. Kudlička, se měli domluvit na další činnosti Světlany po Daňkově útěku do Rakouska a taky na tom, kdo z nich tří Světlanu na Znojemsku povede. Nalezené přísahy si k sobě vzal B. Paděra. Určitý spor nastal v otázce velitele božické Světlany, neboť jak Švarc, tak Paděra měli zájem tuto funkci zastávat. Nakonec se shodli na Švarcovi. Vztahy mezi Švarcem a Paděrou však po této události ochladly.V otázkách další strategie převažovalo přesvědčení, že se Daněk vrátí, nebo jim nějakým jiným způsobem předá nové instrukce k další činnosti. A zatímco Paděra patřil mezi ty členy Světlany, kteří se v této situaci rozhodli už nic dalšího nepodnikat, jiní členové na čele se Švarcem sdíleli určitý „partyzánský“ radikalismus A. Daňka a chtěli v aktivní činnosti pokračovat za každou cenu.
I proto Švarc udržoval nadále těsné kontakty s F. Churým ze Znojma. Koncem března 1949 ho Švarc navštívil ve Znojmě. Shodli se na tom, že je třeba i nadále vyvíjet aktivní činnost. Churý rovněž vydal Švarcovi podepsané pověření, kterým ho jmenoval velitelem Světlany na Znojemsku. Na základě jmenování a obdržených pokynů se Švarc rozhodl, že bude tvořit malé operativní (nejlépe pouze dvoučlenné, maximálně tříčlenné) odbojové skupiny v okolních obcích.
Nejdříve zajel k Valentinu Jeřábkovi, vrchnímu inspektorovi finanční stráže ve výslužbě, do Borotic-Filipovic, okres Znojmo. V. Jeřábek vykonával v té době jako důchodce funkci tajemníka MNV v Boroticích. Švarc Jeřábka informoval o existenci Světlany v Božicích i o plánech na rozšíření činnosti. Jeřábek se svým členstvím a aktivní spoluprací souhlasil.
Samozřejmě neustále zůstává otázkou, do jaké míry lze brát vyšetřovací spisy StB za věrohodné. Například v této části Švarcovy výpovědi je tolik balastu a sdělení, která spíše mechanicky psal vyšetřovatel a vkládal je vyšetřovanému do úst, než že by takto vypovídal samotný Švarc. Taky dobové ideologické „obraty“ zaplevelující vyšetřovací spisy měly spíše sloužit pro zdůvodnění tvrdých rozsudků, než že by byly skutečnou náplní odbojové činnosti. Tak lze vnímat informace o přípravách na převzetí moci v obci (ustavením nového MNV), možné získání zbraní z případné výzbroje závodní milice nebo pořizování soupisů „horlivců“ -aktivních budovatelů lidově demokratické republiky. Jedno však je nepopiratelný fakt: Výslechy těch, kteří byli považováni za vůdčí osobnosti odbojových (v hantýrce StB protistátních) organizací byly daleko tvrdší než u tzv. řadových členů. Takto vyslýchaní „nakonec odříkali to, co se od nich žádalo“. Zdůrazňoval se nepřátelský vztah k novému režimu, spiknutí proti lidově demokratické republice, spojení se zahraničními špiony. Cíl takových výslechů byl jediný: Udržovat v lidech strach o život.
Asi za tři dny se u V. Jeřábka v Boroticích-Filipovicích konala tajná schůzka, které se kromě Švarce a Jeřábka zúčastnili i dva noví členové: Josef Čermák z Borotic-Filipovic a Rudolf Král, majitel zahradnictví (pod lechovickým zámkem) z Lechovic, okres Znojmo. Noví členové zde podepsali přísahy a zvolili si svá krycí jména. Během týdne získal Král další dva nové členy z Lechovic. Jejich podepsané přísahy poslal prostřednictvím Jeřábka Švarcovi. Jednalo se o bývalého příslušníka SNB Jaromíra Pelikána a rolníka Vlastislava Bazala. Později Král ještě informoval o cílech Světlany poštovního úředníka Františka Plačka z Lechovic čp. 134.
Dne 1.4.1949 navštívil Švarc opět Churého ve Znojmě. Jedním z řady úkolů, které dostal, bylo ukrytí hostinského Františka Řičánka z Rousínova před jeho odchodem do Rakouska. Při další návštěvě u Churého ve Znojmě dne 7.4.1949 se Švarc dozvěděl, že se do vlasti nakrátko vrátil hostinský Antonín Daněk z Božic a že bude zpátky do Rakouska převeden společně s ukrývaným Řičánkem za několik dní. Churý požádal Švarce, aby pro Daňka zajistil po tuto dobu bezpečný úkryt. Daňkovi jej poskytl V. Jeřábek v Boroticích.
Následující den se konala v bytě A. Švarce v Č. Křídlovicích další tajná schůzka. Sešli se na ní A. Daněk, F. Churý, J. Höfer, F. Řičánek a J. Čermák. Daněk je informoval o svém útěku do Rakouska i o problémech, které ho údajně potkaly při návratu do vlasti. Při přestřelce na hranicích měl prý dokonce postřelit příslušníka SNB, který jej kontroloval a pojal podezření, že něco není v pořádku. Pokud to byla pravda, mělo to být nejen pro Daňka dosti vážné varování!
O něco později se na schůzku dostavil i J. Kudlička. Požádal Churého a Höfera, aby do Rakouska převedli jednu ženu (jméno neznal), které tam před časem uprchl manžel. Tuto ženu mu doporučila představená kláštera v Č. Křídlovicích Dolorosa Lukášová. Po vzrušené diskuzi se však nakonec přítomní dohodli, že pro velké riziko tuto neznámou ženu nepřevedou. Setkání skončilo rozhodnutím o převedení Daňka a Řičánka do Rakouska v noci z 9.4.1949 na 10.4.1949.
Připravuje Ladislav Nevrkla
|
