|
|
Co se děje... |
|
| Světlana 29: Otazníky nad smrtí Antonína Daňka I. |
V pátrání po stopách šedesát let staré události se pomalu ale jistě dostáváme k dalšímu závažnému mezníku „Případu Světlana“. Státní bezpečnost nazvala přípravu a provedení likvidace členů odbojové organizace Světlana „Akce Světlana“, nepovedená kapitola v jakési údajně metodické příručce mluví o „Hnutí Světlana“, dr. Pospíšil byl v označení „Krvavá Světlana“ určitě přesnější, než jaké je celkové vyznění jeho knihy, já používám pojmenování „Případ Světlana“, neboť mám zatím ve svém pátrání stále hodně otazníků a nevyjasněných příběhů. Tím nejzávažnějším je osobnost Antonína Daňka a interpretace dokumentace o něm vedené.
Vypátrat dnes něco převratně nového je prakticky nemožné. Protože se však kolem jeho postavy chodí po špičkách, buď nikdo nic neví, nebo jsou někteří chytří „až na půdu“, nezbývá než pátrat a pátrat, dál a dál. Nejhorší ze všeho je zesměšňování a zlehčování počinů Antonína Daňka. Kdybych byl psychologem, asi bych se důkladně zabýval osobností tohoto člověka. Zdá se, že řada jeho povahových rysů, projevů jeho chování a dalších vlastností, by nám neobyčejně pomohly pochopit jeho konání.
Ve vyšetřovacích spisech jsem zatím narazil pouze na jedinou ucelenou charakteristiku Antonína Daňka. I tak je plná nepřesností a zjednodušených formulací (tak trochu v duchu „aby bylo něco podle zadání napsáno“) a jejím jednoznačným cílem je ukázat Antonína Daňka a jeho spolupracovníky v tom nejhorším světle. Aby bylo vyvoláno opovržení, nenávist a volání po pomstě a po vysokých trestech. Je to především jasný důkaz o tom, jak fungovala komunistická policie a justice a jak „se vyráběli nepřátelé lidu“.
Z tohoto Trestního oznámení poslaného Státní prokuratuře v Brně a sepsanému 9.11.1950 na Krajském velitelství státní bezpečnosti Gottwaldov v Uherském Hradišti vyjímám:
„Evidenční údaje: Pachatel: Antonín Daněk, hostinský, nar. 1.6.1922 Francova Lhota, okr. Val. Klobouky. Bytem Božice, okres Znojmo. Jmenovaný při zatýkání dne 15. května 1949 spáchal sebevraždu zastřelením. Trestný čin: Velezrada – vyzvědačství. Místo činu: Na celém území ČSR.
V osobních datech uvedený vytvořil v roce 1948, na příkaz Antonína Slabíka z Komořan a Rudolfa Lenharda z Horní Lidče, na Znojemsku protistátní ilegální organizaci nazvanou Světlana-Jarmila, kterou organizoval po vojenském způsobu. Činnost této ilegální organizace
směřovala k tomu, aby násilím se zbraní v ruce zničila a rozvrátila lidově demokratické zřízení, společenskou a hospodářskou soustavu republiky a tak násilím znemožnila ústavní činnost prezidenta republiky a celé lidově demokratické vlády.
Do této skupiny získával Antonín Daněk občany z řad příslušníků bývalých reakčních stran nár. soc. a lidové a jiné reakční živly, které byly vlivem únorových událostí zbaveny svých vedoucích míst. Mezi prvními byl jím získán do protistátní organizace Bohumír Paděra, bývalý předseda MNV v Božicích, Antonín Švarc, příslušník SNB z Českých Křídlovic, František Smetana, řezník, Ladislav Smrček, Josef Kudlička, Josef Neděla, rolníci z Božic. Tito všichni podepsali Daňkovi přísahu, že budou v protistátní organizaci pracovat. Činnost organizace byla vyzrazena, Antonín Daněk měl být zatčen, byl však Švarcem varován a uprchl do zahraničí. Ve Vídni se přihlásil na americkém velvyslanectví jako agent Vávry-Staříka. Antonín Daněk se vrátil do ČSR s úkoly, které mu uložil Vávra-Stařík, při přechodu hranic v prostoru obce Čížov těžce postřelil příslušníka SNB. Úkolem Daňka bylo zjistit, proč nebyla dána do provozu vysílačka, kterou znojemské skupině dal Antonín Slabík. Po provedeném úkolu vrátil se zpět do Vídně.
Dne 8. května 1949 se vrátil Antonín Daněk podruhé do ČSR s agentem CIC neznámého jména. Do ČSR přišel s úkolem zavraždit, společně s agentem CIC, neznámého spolupracovníka StB v Brně. Dále přinesl s sebou dopisy pro rodiny na Vyškovsku. Pro pisatele měl od jejich rodin vyzvednout peníze. Dále měl na příkaz Antonína Slabíka navázat spojení s jeho skupinou na Valašsku. Peníze od jmenovaných vyzvedl, jel do Brna, kde se svým společníkem měl provést vraždu. Poněvadž svého společníka v Brně nenašel, odjel do Božic. Spojení se skupinou na Valašsku nenavázal, poněvadž nikoho nenašel. Po splnění svých úkolů v ČSR chtěl se vrátit do zahraničí. Poněvadž do ČSR ho převedl společník, který přechody dobře znal a v Brně ho Daněk nenašel, zdržel se v Božicích, protože sám zpáteční cestu do zahraničí neznal. Jeho přítomnost byla orgány StB zjištěna a dne 15. května 1949 v nočních hodinách bylo přikročeno k jeho zatčení. Při zatýkání postřelil Antonín Daněk těžce dva příslušníky SNB a když viděl, že neunikne, sám se zastřelil.“ Tolik podstatná část z Prvního dodatku k pátému dílčímu trestnímu oznámení Světlany, který sepsal KV StB v Uh. Hradišti .
Cynicky a bezcitně působí výpověď agenta StB Kocourka během rehabilitačního řízení v roce 1966. Výpověď Václava Kocourka (agenta StB AK-32, nar. roku 1914 ve Francově Lhotě) ze dne 13.1.1966: „Také asi v dubnu 1949 měl přijít ze zahraničí jako spojka jistý Daněk a hledal někoho z členů Světlany. Vzhledem k tomu, že již Světlana byla v likvidaci, Daňka jsem na nikoho nenapojoval a toho jsem oznámil orgánům bezpečnosti, kdy došlo k jeho zatčení.“
Stejně necitlivě na mě ovšem působilo vyjádření na posledním zasedání zastupitelstva obce, že „to, co udělal Antonín Daněk byla klukovina“ a že „si žádnou pamětní desku nezaslouží“. Taky tady byl tlumočen názor (řečník zdůrazňoval, že to není jeho názor) na Světlanu: „Oni nebyli hrdinové, byli to dobrodruzi.“ S tím už vůbec nemůžu souhlasit. Zatím rovněž marně čekám na věcnou debatu s božickým panem místostarostou, jak si přál pan starosta.
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
Mgr. Ladislav Nevrkla
|
|
|
|
