|
|
Co se děje... |
|
| Světlana 37: Tajemství smrti Antonína Daňka III. |
Už několikrát jsem se v seriálu o Světlaně dotkl v podstatě rozhodujícího data v rámci aktivní činnosti této odbojové organizace, a to neděle 15.5.1949. V hlavní roli Antonín Daněk z Božic. Rodák z Francovy Lhoty, otec malé dcery, bývalý partyzán, hostinský, velitel Světlany s krycím jménem Vlk (prý je používal již u partyzánů), exulant a agent-chodec.
Při svém druhém návratu do vlasti v květnu 1949 měl příliš mnoho úkolů a příliš mnoho věcí neklaplo, jak mělo. Mj. se vydal na dvoudenní cestu na Valašsko, aby se pokusil kontaktovat vedoucí činitele zpřetrhané sítě Světlany (hlavně Matúše a Manu). Narazil však pouze ve své rodné obci na agenta Kocourka, kterému se svěřil se svými nejbližšími plány a ten místo jeho úkrytu u Smetanů v Božicích oznámil StB. Tak se – po návratu z této „inspekční cesty“ - začala psát poslední kapitola Daňkova života.
Zatýkací akce v Božicích měla být ukázkovou akcí bezpečnostních složek a velení v ní převzal sám šéf zlínské StB major Hlavačka. Chtěl se před svými nadřízenými ukázat a tak neponechával nic náhodě.
Jak mi potvrdila Daňkova spojka Marie Slezáková z Nivnice, v sobotu večer, když přijela do Božic a šla se svým švagrem Smetanou do Daňkova hostince, zhaslo někdy po 22 hodině obecní osvětlení a už se té noci nerozsvítilo. A protože nešlo světlo ani v hostinci, vrátili se oba ještě před půlnocí domů. U Smetanů se tou dobou naposledy setkala se svým mužem i paní Daňková. Ta pak někdy před jednou odešla domů. Kolem 2 hodiny ranní bylo slyšet venku nějaký hluk, nikoho však nenapadlo, že už je masna pomalu ale jistě „obšancovaná“ a že se „smyčka“ kolem Daňka utahuje.
Nad ránem pak byla zatýkací akce spuštěná. Co a jak se přesně seběhlo, nedá asi nikdo dohromady. Kdosi zaklepal na okno Smetanovy ložnice. Marie Slezáková, která zde spala, myslela, že by to mohli být Matúš s Manou. Otevřela proto okno a promluvila. Jeden z dvojice neznámých mužů jí ze tmy něco podával. Za ní však už stál „Tonda“ (Daněk), s příkazem: „Ustup!“ přešel k oknu sám a z rukou jednoho z mužů převzal dopis. Okno ložnice se zase zavřelo. Daněk si dopis v kuchyni četl. Snad v něm stálo něco v tomto duchu: „Nemůžeme přijet za tebou, přijeď za námi.“ Daněk vstal, strčil dopis do náprsní kapsy a chystal se odejít. „Daňku, vzdej se!“ zaznělo zpoza dveří, „jsi obklíčen!“ V ulici stálo vojenské nákladní auto (asi tatra) plné ozbrojených mužů, kteří jen čekali na pokyny velitele akce Ludvíka Hlavačky.
Jisté je, že po výzvě „Daňku, vzdej se!“ se Antonín Daněk rozhodl k riskantnímu, ale asi jedinému možnému kroku: Chtěl využít momentu překvapení a jako ve správném dobrodružném příběhu se chtěl v ranní tmě z obklíčení prostřílet. Proběhnout úvozovou cestou před masnou a cestičkou mezi protějšími domy (Dostálovými a domem Jana Filipa) uniknout z obklíčení. Daněk otevřel dveře Smetanova domu a nejméně dvakrát vystřelil z pistole. Obě střely zasáhly protivníka – jedním ze zasažených byl velitel akce major Hlavačka, který asi stál blízko dveří a byl to pravděpodobně on, koho potom našla paní Spálovská (bydlela nedaleko a uklízela v tehdejší stanici SNB v dnešní Zedníčkově vile) ležet pod okny masny.
Události nabraly rychlý spád. Prchající Daněk asi ještě několikrát vystřelil, stříleli však i příslušníci Bezpečnosti. Přibližně tam, kde dneska stojí garáž, která je na pozemku, který patřil k domu Jana Filipa (pozdějšího Benešového) stála polozbořená stodola, byla tam ještě i hromada slámy. Mezi zdí této stodoly a domem Dostálových (ten stál tam někde, kde se dnes nachází dřevěná chatička na Filipově zahradě směrem nahoru k domu Václava Filipa) byla ulička, kterou se dalo proběhnout nahoru „za humna“ tehdejších domů na silnici naproti dnešním řadovkám.
Je několik verzí, jak to bylo s koncem Antonína Daňka a těžko říct, která je ta pravá. Očitými svědky byli prakticky pouze příslušníci policie. Podle jedné verze byl Daněk při přestřelce zasažen (kolika kulkami nelze asi určit), a proto již neměl sil dokončit únik zmíněnou uličkou. Měl však prý u sebe velké množství peněz, které měl vzít s sebou do Rakouska exulantovi Luckému z Vyškova. Kaučukový kufr zůstal u Smetanů, stejně jako nějaké další věci, o nichž jsem již dříve psal a které zlikvidovala, popř. ukryla Marie Slezáková.
U Filipů na dvoře stával pod okapem sud na dešťovou vodou. A pod něj se prý Daňkovi podařilo tyto peníze (jednalo se o 118 000 Kč) vsunout. Asi ne tak docela dobře, aby některé nebyly vidět, protože při následném dokončení akce zde prý byly objeveny. Podle jedné verze se Daněk ukryl do slámy ve zmíněné pobořené stodůlce. Podle jiné vběhl do kuchyně domu Jana Filipa (Jan Filip byl mladý muž a bydlel zde se svou starou matkou) a zde se ukryl v duchnách postele, kterou měli Filipovi v kuchyni (to bývalo dříve na vesnici obvyklé).
Co se dělo pak, těžko přesně určit. Oficiální verze, kterou vydaly bezpečnostní síly, zněla: Antonín Daněk se v kuchyni Jana Filipa zastřelil! Dále můžeme pouze spekulovat. Jak vážné bylo jeho zranění z přestřelky před Smetanovými? A kde máme důkaz, že se sám zastřelil? Vynervovaní a zcela určitě rozčilení příslušníci SNB a StB měli docela dost důvodů k tomu, aby do zraněného Daňka (zraněného možná docela vážně) vyprázdnili své zásobníky. Možná vystřelili jen jednou? Možná je pravdou oficiální verze o Daňkově sebevraždě: Jmenovaný při zatýkání dne 15. května 1949 spáchal sebevraždu zastřelením.
Jedno je taky fakt: Smrtelně zraněný Daněk nebyl okamžitě mrtev. Byl donesen před masnu a tam položen. Nejdříve byl identifikován paní Dostálovou, později byla k identifikaci přivedena jeho manželka. To už byl pravděpodobně mrtev.
Co se dělo pak, nevíme. Major Hlavačka byl odvezen do znojemské nemocnice a po vyléčení „byl vykopnut“ nahoru: Stal se prvním velitelem Pohraniční stráže a následně tvůrcem elektrických drátů, které byly na hranicích postupně natahovány.
Antonín Daněk? Nevím. Nevíme, kdy a kde byl pohřben. Nevíme o něm už prakticky nic. Žije Daňkova dcera (bylo by jí dnes kolem 65 let)? Žije ještě paní Daňková? Nevím ani, jestli žije některá z jeho sester? Ani jestli ještě žije jeho bratr Josef či někdo další z jeho rodiny. Pátrání pokračuje.
Vím jenom, že od roku 1993 je na památníku obětí v Uherském Hradišti uvedeno:
„ ... zastřelení: Antonín Daněk (*1.6.1922 – x 15.5.1949)“
No a v nejbližší době bude na budovu bývalého Daňkova hostince umístěna pamětní deska se jmény všech božických občanů, kteří byli v souvislosti s „případem Světlana“ zatčeni, obviněni a odsouzeni v politickém procesu v červnu 1951.
Ladislav Nevrkla
Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky
|
 |
Vlevo bývalá masna Fr. Smetany, poslední úkryt A. Daňka
Pro zvětšení klikněte na foto.
|
 |
Vlevo masna, vpravo byla řada domů
Pro zvětšení klikněte na foto.
|
 |
Někde mezi dnešní garáží (dříve stodola u domu Jana Filipa)
a dřevěnou chatkou (dříve tam stál dům Dostálových) byla ulička
Pro zvětšení klikněte na foto.
|
 |
Vlevo zelený (bývalý) dům Jana Filipa
Pro zvětšení klikněte na foto.
|
|
|
|
